… po malé přestávce způsobené nepřízní počasí i objevováním francouzského venkova.
Z našeho 32bodového seznamu Beskydských tisícovek odškrtáváme další dva kousky – Noříčí horu (1047 m.n.m.) a Zmrzlý vrch (1043 m.n.m). Zbývá jich už jen šest. Jsem zvědavá, jestli se mi podaří zbytek rodiny ještě i v chladnějších dnech přesvědčit, abychom je do konce letošního roku pokořili .-)
Vydali jsme se na ně od vrchní stanice lanovky na Pustevnách směrem na vrchol Tanečnice – těsně pod ním nebo i přímo z jeho vrcholu (tudy jsme šli my) vede po hřebenovce neznačená pěšina na Zmrzlý vrch a dále pak Noříčí horu. Poprvé jsme s sebou na lanovku vzali i našeho psa a klaplo to.
Je to velmi hezká delší (ale nenáročná) procházka (cca 7 km dohromady) a myslím i zajímavá alternativa podstatně vytíženějšího opačného směru z Pusteven na Radegast a Radhošť.
Po cestě jsme viděli i nově budovanou beskydskou stezku v oblacích (se kterou mě pojí hodně rozporuplný pocit – myšlenka hezká, ale ve spojení s lokalitou Pusteven vidím jako laik velké problémy do budoucna).
Později odpoledne jsem pak stihly i lampiónový průvod pořádaný našim místním rodinným centrem. Byla to moje první taková akce, u které jsem nebyla jako organizátorka. Viki to bylo líto, ale jsem moc ráda, že pomyslnou štafetu přebral nový tým maminek s novými nápady i energií a já navíc mohla být naplno se svou rodinou. Moc jsme si to celá rodina užili 🙂
Krásný večer
A.
