Projekt návratu orlosupa bradatého do Alp a dalších lokalit v jižní Evropě je jedním z nejúspěšnějších mezinárodních repatriačních projektů. Jeho cílem je obnova divoké populace tohoto majestátního dravce, který byl v minulosti na řadě míst člověkem zcela vyhuben, vypouštěním mladých orlosupů odchovaných v zoologických zahradách a specializovaných chovných stanicích. Zoo Ostrava je do projektu zapojena téměř 15 let a pro vypuštění do volné přírody poskytla již 17 orlosupů. V pořadí 18. orlosup byl odvezen 3. května ráno, vysazen byl ve Francii v oblasti Baronnies v pátek 5. května.

Mládě orlosupa bradatého se vylíhlo dne 5. února 2023. Jednalo se o potomka méně zkušeného ostravského páru, který obývá řadovou voliéru dravců v návštěvnické části. Vzhledem k loňskému velmi problematickému odchovu, kdy bylo nutné páru s krmením mláděte pomáhat, se zoo s EEP koordinátorem domluvila, že mladší pár zůstane letos v klidu, bez rušení a také bez možnosti pokusit se o samostatný odchov. Vejce bylo sneseno 14. prosince 2022 a 30. prosince 2022 už bylo odebráno do líhně. Pár dostal podkladek, který přijal a inkuboval, nyní již hnízdění ukončil. Po vyklubání chovatelé mládě několik dnů rozkrámovali. Probíhalo krmení od rána do večera, postupné navyšování množství potravy a snižování teploty v inkubátoru. V pátek 10. února bylo mládě po dohodě s koordinátorem Evropského ex situ programu podloženo na hnízdo náhradním pěstounům – staršímu a velmi zkušenému ostravskému páru, který obývá voliéru v zázemí.

Podložení na hnízdo proběhlo bez komplikací. Oba zkušení rodiče mládě přijali, začali o něj okamžitě pečovat a krmit je. Mládě bylo úspěšně odchováno a z vyšetření DNA vyplývá, že je to samice. Koordinátor chovu ji doporučil pro vysazení na vypouštěcí lokalitě v Baronnies (Parc naturel régional des Baronnies provençales, Francie), kde byl v roce 2019 vypuštěn už jeden mladý orlosup z Ostravy, také samice. Ta letošní byla vypuštěna společně s mladým orlosupem ze specializované stanice v Asters. Přestože orlosupi odchovávají pouze jedno mládě, na místo vysazení se vkládají dva jedinci, aby si dělali společnost a navzájem se motivovali.


O návratu orlosupů do Alp se začalo poprvé uvažovat už ve 30. letech 20. stol. V té době se zrodila i myšlenka využít k tomuto účelu v lidské péči odchovaných ptáků. V roce 1978 byl zahájen mezinárodní repatriační projekt „Návrat orlosupa bradatého do Alp“ financovaný Frankfurtskou zoologickou společností (FZS), do kterého je zapojeno přes 35 evropských zoologických zahrad, včetně ostravské, dále správy národních parků v Alpách, Světový fond na ochranu přírody (WWF) a také speciálně pro orlosupy zřízené chovné stanice. První orlosupi byli do přírody Alp vypuštěni teprve po osmi letech příprav (v roce 1986) na území Rakouska. K prvnímu úspěšnému vyvedení mláďat v přírodě však došlo až v roce 1997, tedy po 11 letech od vypuštění prvních jedinců, což svědčí o tom, jak dlouhá a náročná je náprava předchozích činů člověka!
Tento mimořádně úspěšný projekt naplňuje jeden z hlavních cílů moderních zoologických zahrad, tj. přispět k zachování biologické rozmanitosti, a zároveň představuje konkrétní nápravu škod způsobených přírodě lidskou činností.

Videozáznam:

Video zachycuje vypouštění orlosupů bradatých ve Francii v oblasti Regionálního přírodního parku Baronnies Provençales (autor videa: Enrico Gombala).



Orlosup bradatý

Orlosup bradatý (Gypaetus barbatus) je velký dravec z čeledi jestřábovitých.
Svrchu je tmavý, spodní stranu těla má bílou. Volně žijící jedinci mají opeření na spodní straně těla zbarvené do rezava. Toto zbarvení pochází z lokalit s výskytem oxidu železitého, které orlosupi aktivně vyhledávají. Hlava je jen jemně opeřená, nápadné jsou i jeho černé licousy. Hnízdí na skalních útesech ve vysokých horách na území jižní Evropy, Afriky, Indie a Tibetu, ročně přitom klade 1–2 vejce. Problémem je avšak skutečnost, že přežije pouze nejsilnější mládě (tzv. kainismus). Populace je tzv. rezidentní. Orlosup bradatý byl úspěšně reintrodukován také do Alp, ale i přesto stále patří mezi nejvzácnější dravce Evropy. Stejně jako jiní supi se živí zejména mršinami, má přitom schopnost rozdrtit i velmi tvrdé kosti.
Tento dravec má rozpětí křídel mezi 245 a 285 cm při průměrné váze 5 až 7 kg. Jeho výška se pohybuje mezi 105 a 130 cm.
Svoji velikostí připomíná harpyji pralesní, jejíž domovinou je Latinská Amerika.
Orlosup se živí převážně kostmi, které rozbije tím, že je nechá spadnout z výšky na skálu. Dále též konzumuje všechny šlachy a chrupavky. Díky metabolismu a síle žaludečních šťáv, je schopen vytěžit všechny proteiny, tuky a minerály z této speciální potravy.
Orlosup bradatý je v Česku v současnosti chován ve čtyřech zoologických zahradách: v Zooparku Chomutov, Zoo Liberec, Zoo Ostrava a Zoo Praha.

Zdroj Zoo Ostrava, wikipedie