Připravila jsem si článek, ve kterém budu mluvit o tom, v čem spočívá princip správného čištění zubů, jak vůbec vzniká zubní kaz a proč je vlastně ústní hygiena tolik důležitá. Zároveň bych ráda zrecenzovala produkt, který mi nedávno přišel pod ruku a bohužel s ním nesouhlasím… (= Nekupujte si to. Je to totální zhovadilost.)
ČIŠTĚNÍ ZUBŮ A VZNIK ZUBNÍHO KAZU
Ve škole nám už od prvního dne neustále zdůrazňovali, že nejúčinnější léčbou je (jako téměř u všech medicínských oborů) prevence. Co se zubů týče, je hlavní prevencí ústní hygiena.
Pokud sníme něco sladkého a následně si pečlivě vyčistíme zuby, žádný kaz se nevytvoří. Nemá totiž jak. Z toho plyne naprosto zásadní vliv kvalitního čištění zubů na vznik kazu. Sladkosti mají na vznik kazu až druhotný vliv.
Každý z nás má v ústech bakterie. Jejich výskytu nezabráníme ani sebelepší ústní hygienou. Tak je to ale správně… Bakterie, které se nám přirozeně vyskytují v ústech totiž aktivně brání tomu, aby se tam začaly množit bakterie škodlivé. Zkrátka jim zabírají místo. Problém je v tom, že tyhle naše bakterie konzumují cukry, které nám ulpí v ústech během konzumace různých potravin. Bakterie, která sní cukr, následně vyprodukuje díky svému metabolismu spousty kyselin, které svou kyselostí začnou rozpouštět zubní sklovinu > dentin > dřeň. Stane se prakticky to samé, jako když skořápku od vajíčka necháte pár hodin namočenou v octě. Takto rozpuštěná tkáň umožňuje další postup bakterií ke dřeni zubu. Ve chvíli, kdy se zanítí dřeň, přistupuje se na čištění a plnění kořenových kanálků (endodoncie) a zub defakto odumře.
Zubní plak je vlastně nános spousty bakterií včetně jejich kyselých produktů na povrchu zubu. Tvoří se naprosto přirozeně a hromadí se. Čím více je plaku a čím déle zůstává v kontaktu se zubem, tím víc je sklovina zubu poškozována. Plak je dokonce natolik agresivní, že navíc napomáhá vzniku zánětů dásní, zubního kamene a parodontitid.
Proto jediný způsob, jak zabránit vzniku kazu, zánětu dásní a zubního kamene, je aktivní a pravidelné odstraňování plaku. Tak snížíme množství bakterií, kyselin a zubní sklovina tak zůstane v bezpečí a nehrozí tolik vznik poškozujících zánětlivých změn na dásních.
Nejvíce plaku se vyskytuje v mezizubních prostorech, v rýhách (fisurách) na žvýkací ploše stoliček a v krčkových oblastech zubů.
Je třeba zdůraznit, že aby bylo čištění zubů co nejvíc efektivní, je k tomu potřeba nejen správná technika, dostatečný čas čištění, ale taky vhodný zubní kartáček. Ideální je středně jemný – soft (ultra soft už je moc), štětinky co nejhustější a zastřižené v jedné rovině, s rovným čelem, nikoliv do špičky. Měl by se měnit každé tři měsíce, nebo po každé infekční chorobě. Na elektrické kartáčky rovnou zapomeňte. Jediný důvod, proč používat elektrický kartáček, je nějaký druh pohybového postižení. Elektrické kartáčky nevyvinou efektivní pohyb štětin po povrchu zubů…
POKUD PRAKTIKUJETE ZERO WASTE…JAKÝ KARTÁČEK JE PRO VÁS VHODNÝ?
Nedávno jsem objevila hitovku s názvem „Siwak“ nebo „Miswak“. Má to být větvička ze stromu Salvadora Persica. Způsob čištění zubů tedy má být rozkousávání této větvičky a následné čištění zubů vzniklými vlákny. A já se tomu musím smát…
Nejčastější argument: „Ale v pravěku si lidi taky nečistili zuby a jen rozkousávali větvičky, proč jim teda hned nevypadaly všechny zuby?“
Má odpověď: „V pravěku lidé snědli za celý život rychlých sacharidů asi tolik, kolik my jich sníme za jedno uspěchané ráno, kdy do sebe naládujeme koblihu a zapíjíme ji karamelovým latté ze Starbucks.“
Jak jsem již popisovala výš – za všechno můžou sacharidy a když se po nich zuby vyčistí – je to OK. Když se ale zuby nechají několik hodin bez čištění, nebo se vyčistí NEDOSTATEČNĚ, bakterie přirozeně přemění cukr na kyselinu mléčnou a začne se rozpouštět zubní sklovina. Bakterie tak začnou pronikat dovnitř zubu.
Pokud tedy lidé v pravěku jedli jen minimum cukrů, takovýhle primitivní způsob čištění jim opravdu stačil. Navíc umírali velmi mladí (kolem 35 let), čili je netrápilo to, že budou v padesáti letech bez zubů...
Nejsem si ale jistá, jestli člověk, co si pořídí tento „kartáček“ bude žít jen o masu a zelenině. Spousta cukrů je totiž i v ovoci, kde jsou mimo to dokonce zároveň i kyseliny…
Tento kartáček je na čištění zubů opravdu nevhodný.
Pochybuju, že se jeho nešikovně tlusté a neohebné štětinky dostanou skutečně do těch špatně přístupných míst, která jsou nejvíc náchylná ke vzniku kazu – úzký žlábek na přechodu dásně a zubu, mezizubní prostory, fisurky (rýhy) na stoličkách (někdo je má velmi hluboké a dost se mu kazí) a zadní plošky zubů. Tvar a konzistence celého „kartáčku“ i štětinek je nevyhovující… Jak si takovým tvarem kartáčku dosáhnu na žvýkací plošky stoliček tak, aby byla vlákna kolmo k povrchu zubu? Asi nijak…
Siwak má prý uvolňovat při čištění třísloviny. Ty mají „stahující“ účinek, čili snižují prokrvení dásní. Tím dočasně (neřeší příčinu, pouze kryjí příznaky) mírní projevy lokálního zánětu. Ty samé látky ale obsahují všechny zubní pasty a ústní vody. Navíc je tento kartáček dost abrazivní – to znamená, že je dost hrubý a obrušuje sklovinu. Umývali byste své auto hrubým a drsným kartáčem, nebo spíš jemnou houbičkou? Kdo by si šel vědomě během mytí auta poškrábat lak? Jeho štětinky jsou navíc samy o sobě dost rigidní a mohly by poranit nejen sklovinu, ale i dáseň.
Neznám nikoho, kdo by tento kartáček svým pacientům doporučil.
Nedivím se.
Existují ale i vhodné zero waste alternativy.
Například produkty od ZERO WASTE, nebo CURANATURA (Bamboo toothbrush). Ty jsou podle mě dobré a v kombinaci s dobrou technikou čištění bohatě stačí…
Written by:
Tereza
Zdroj obrázků: trashisfortossers.com, pinterest.com, econea.cz, exitshop.cz
