Do volné přírody na jednom z Galapážských ostrovů vypustili ekvádorští ochranáři patnáct samců želv sloních, kteří v uplynulých desítkách let pomáhali se záchranou svého druhu. Byl mezi nimi i více než stoletý Diego, jemuž je připisován hlavní podíl na záchraně poddruhu chelonoidis nigra hoodensis, informovala agentura Reuters.
Správa Galapážského národního parku má za to, že Diego byl odchycen před 80 lety vědeckou expedicí. Poté byl nějaký čas v zoologické zahradě v kalifornském San Diegu. Před 50 lety už ve volné přírodě žilo pouze 14 jedinců, dva samci a 12 samiček jeho poddruhu chelonoidis nigra hoodensis, jinde tyto vzácné želvy nežijí. Ochránci přírody proto spustili záchranný program, ve kterém se podařilo zplodit přes 2000 želvích potomků – jen Diego měl přitom zásluhu asi na 800 z nich. Tomu se daří dobře a nyní váží asi 80 kilogramů, měří 90 centimetrů na délku a 1,5 metru na výšku. V pondělí 15. června byl proto s dalšími samci vypuštěn zpátky do volné přírody. Připojili se ke dvěma tisícům jedinců tamní želví populace, která podle zoologů ze 40 procent nese Diegovy geny.
„Patnáct želv z Espaňoly včetně Diega se vrací domů po desítkách let rozmnožování v zajetí, kterým zachránili svůj druh před vymřením. Jejich ostrov je přijímá s otevřenou náručí,“ uvedl na twitteru ekvádorský ministr životního prostředí Paulo Poaňo Andrade.
Diego konečně bude moci potulovat tímto rodným ostrovem, 87 let po svém zajetí. Fotografie z národního parku Galapágy.
Od nynějška budou monitorovány pomocí GPS sledovačů a 40 trapových kamer. Svobodně, ale pozorně sledovaní strážci, kteří se o ně tak dlouho starali, se Diego a jeho společníci konečně budou moci potulovat kolem svého domovského ostrova.
Galapágy, které leží 900 kilometrů západně od Ekvádoru, jsou pro svou jedinečnou faunu a floru zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO. V roce 1835 na ostrovech strávil šest týdnů pozorováním živočichů britský přírodovědec Charles Darwin. Zřejmě právě na základě výsledků těchto pozorování uspořádal svou základní koncepci přirozeného vzniku a vývoje druhů evolucí, jejíž hlavní hybnou silou je přírodní výběr.
Původně bylo na Galapágách 14 poddruhů želv sloních. Dva poddruhy již vyhynuly. Naposledy v roce 2012 uhynul poslední zástupce poddruhu chelonoidis nigra abingdonii (želva sloní pintská), který nesl jméno Osamělý George. Ekvádorští vědci ale později objevili v kráteru jedné z galapážských sopek několik míšenců, kteří nesou shodnou DNA s želvou jako Osamělý George.
Zdroj: nypost.com, unenvironment.org, Reuters