Do volné přírody na jednom z Galapážských ostrovů vypustili ekvádorští ochranáři patnáct samců želv sloních, kteří v uplynulých desítkách let pomáhali se záchranou svého druhu. Byl mezi nimi i více než stoletý Diego, jemuž je připisován hlavní podíl na záchraně poddruhu chelonoidis nigra hoodensis, informovala agentura Reuters.


Diego se páse v národním parku
Správa Galapážského národního parku má za to, že Diego byl odchycen před 80 lety vědeckou expedicí. Poté byl nějaký čas v zoologické zahradě v kalifornském San Diegu. Před 50 lety už ve volné přírodě žilo pouze 14 jedinců, dva samci a 12 samiček jeho poddruhu chelonoidis nigra hoodensis, jinde tyto vzácné želvy nežijí. Ochránci přírody proto spustili záchranný program, ve kterém se podařilo zplodit přes 2000 želvích potomků – jen Diego měl přitom zásluhu asi na 800 z nich. Tomu se daří dobře a nyní váží asi 80 kilogramů, měří 90 centimetrů na délku a 1,5 metru na výšku. V pondělí 15. června byl proto s dalšími samci vypuštěn zpátky do volné přírody. Připojili se ke dvěma tisícům jedinců tamní želví populace, která podle zoologů ze 40 procent nese Diegovy geny.

„Patnáct želv z Espaňoly včetně Diega se vrací domů po desítkách let rozmnožování v zajetí, kterým zachránili svůj druh před vymřením. Jejich ostrov je přijímá s otevřenou náručí,“ uvedl na twitteru ekvádorský ministr životního prostředí Paulo Poaňo Andrade.

Diego konečně bude moci potulovat tímto rodným ostrovem, 87 let po svém zajetí. Fotografie z národního parku Galapágy.

Od nynějška budou monitorovány pomocí GPS sledovačů a 40 trapových kamer. Svobodně, ale pozorně sledovaní strážci, kteří se o ně tak dlouho starali, se Diego a jeho společníci konečně budou moci potulovat kolem svého domovského ostrova.
Galapágy, které leží 900 kilometrů západně od Ekvádoru, jsou pro svou jedinečnou faunu a floru zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO. V roce 1835 na ostrovech strávil šest týdnů pozorováním živočichů britský přírodovědec Charles Darwin. Zřejmě právě na základě výsledků těchto pozorování uspořádal svou základní koncepci přirozeného vzniku a vývoje druhů evolucí, jejíž hlavní hybnou silou je přírodní výběr.

Původně bylo na Galapágách 14 poddruhů želv sloních. Dva poddruhy již vyhynuly. Naposledy v roce 2012 uhynul poslední zástupce poddruhu chelonoidis nigra abingdonii (želva sloní pintská), který nesl jméno Osamělý George. Ekvádorští vědci ale později objevili v kráteru jedné z galapážských sopek několik míšenců, kteří nesou shodnou DNA s želvou jako Osamělý George.

Zdroj: nypost.com, unenvironment.org, Reuters