jsem rozlítaná, nesoustředěná, prý i protivná - no jo no, a tak mi ti nahoře poslali zprávu, abych se zastavila a srovnala ...
... jsem celá, "jen" to tentokrát odneslo mé pravé obočí - 3 stehy. Spěchala jsem na autobus, jezdící schody nejely, myslela jsem si, že to v pohodě vyjdu (nebylo by to poprvé) a v polovině schodů mi sjela noha a hlavou - obočím, jsem zastavila o další schod ...
... bohužel se z těch mých držkopádů stává nehezká desetiletá podzimní tradice. Před 20 lety, začátkem listopadu zranění na nose - modrý obličej asi 2 týdny. Před 10 lety, koncem října jsem zakopla o vlastní stín (běželi jsme s dětmi na parkovišti) a silniční lišej byl na světě - taky cca 2 týdny než se barva mého obličeje vrátila do normálu. Včera - začátek října - uklouznutí na schodech - doufám, že to bude taky jenom na 2 týdny ...
... poučení proč a jaký měla důvod a smysl jsem z té dvacetileté události pochopila asi 2 roky po ní. Ta z před 10ti let mi moc jasná není do dnes. Uvidíme jaký smysl má ta včerejší - určitě jsem ale poprvé v životě jela sanitkou. Naštěstí houkala, jenom když jeli pro mě, pak už to nebylo potřeba ...
(fota kafíček jsou pouze ilustrační, jsou z našeho kavárenského povalečství - co jiného k takovému příspěvku dát 😊 )
... vynucené zastavení. Na pravé oko nevidím, vše zvládá levé, což je nezvyklé a namáhavé. Chtěla jsem dotáhnout fotky, ušít nějakou dekoraci, občas plést, uklidit letní boty, připravit zimní, zajet za babičkou do lázní, vložit příspěvky z výletů, samozřejmě vaření, pečení a praní, uklidit a zazimovat balkón ... možná udělám jednu věc z tohoto pomyslného seznamu, možná vůbec nic, prostě se zastavím ...
... mějte krásný víkend a nepřehánějte to z plány! 😁 ...
Danka
