Stejně jako loni, pekly jsme se slečnou Lussekater. Mám ten 13. prosinec ráda, ale kvůli mému svátku to není. Je to prostě takový magický den, který už se u nás ve městech sice neprožívá, ale má svoje kouzlo. A já ho slavím trochu v tom švédském stylu, protože ten způsob je mi blízký. 
Co rok, to šikovnější pomocnice. Půlku já, půlku ona, rozdíl už není znát, je prostě dobrá. A letos jsem měla dokonce i šafrán (díky, Magdo:)). 
Recept jsem na blog dávala loni a najdete ho ZDE. 

L.