mezi Bertíkovým a mým pokojem jsou dveře. Chtěla jsem je nechat zazdít, ale na to není čas, ani ruce, které by to udělaly. Jednu bezesnou noc jsem vymyslela, že by se přes ně mohla dát od stropu po zem buď překližka nebo sádrokarton. Jenomže k tomu zase někoho potřebuju :-(. Nakonec to dopadlo takhle …… zarámovala jsem Bertíkovy obrázky. Takové ty spontánně namalované, kdy si sedne, vezme papír, pastelky a kreslí. Dva tam jsou i od Emilky. Aby to nebylo jenom o dětských kresbách, přece jenom je to můj pokoj, zakomponovala jsem tam i pár psaných slov. Rámečky jsem přilepila pěnovou oboustrannou lepící páskou rovnou na dveře …… už dlouho jsem to měla v plánu, tak jsem ráda, že k tomu konečně došlo, když už musíme sedět doma …
… krásný den …Danka
