Pomalu se chystám k zahradnímu loučení. Žádné nové projekty už začínat nebudeme a necháme zahradu ulehnout k zimnímu spánku. I když ještě hlásí vedra, já už cítím podzim a nemůžu se ho dočkat. Letošní rok byl na naší zahradě fakt produktivní. Asi jsem si chtěla vynahradit loňský rok, kdy jsem ve svém těhotenském stavu nezvládala ani vyplít jahody. Navíc si letos cením každé volné chvilky kdy Ema spokojeně spí, nebo hlídá táta, brácha, babička a já můžu jít něco dělat. Dělat hlavně venku na zahradě. To je totální psychický klystýr a nabíječ energie. Spolu s lesem je to lék na všechny neduhy.

Zahrada v květnu

Hlavní roli hrála plocha před terasou u domu. Z původní holé plochy (sem tam tráva s plevelem), a předloni vysazeným kdoulovcem, liliemi, přesunutými bylinkami a modře kvetoucím latnatcem nebylo moc o co stát. Nějak se mi pohled „sem tam keř“ nezamlouval. A z čistě praktického důvodu, kdy v létě bylo místo trávy seno, jsme se rozhodli pro kvetoucí a zelený ostrůvek s nášlapnými kameny, které vedou k vínu. Ať se mi ten chlap nemusí brodit záhonem. A ať mi ty skvosty nepošlape, že. Nové přírůstky zaznamenala i plocha před studnou, kde vymrzla asi pětiletá stromková levandule na kmínku. Té bylo fakt škoda. Ale zase juchů, mám nové místo kam pořídit další novinky.

Zahrada nyní

Letos vysazeno

  • Česnekovník čínský
  • Tavolník jeřábolistý
  • Šeřík perský
  • Srdcovka
  • růžová Třapatka
  • Dřín květnatý
  • Ibišek syrský
  • Hlavoš západní
  • Modřil himalájský
  • Javor japonský
  • Tamaryšek pětimužný
  • Bez laciniata
  • Plamének Mrs. Cholmondeley
  • Rozrazilovec viržinský
  • Žluťucha black stockings
  • Ruj vlasatá
  • Pivoňky růžová a bílá
  • Perovskia
  • Zimolez brownii
  • Zimolez henryi
  • Hortenzie velkolistá
  • Vrba japonská
  • Kavyl péřovitý
  • letničky
Ježek v zahradě je požehnání. Žere havěť a slimáky. Ale taky kadí jako divý. A žere kočkám granule.
Afrikány jsou naprostou kvetoucí špičkou. Jedou celé léto, vůbec se o ně nestarám a dobře vypadají. Na výběr už je spousta barev i tvarů, že si můžete vytvořit celoletní kvetoucí oázu. Připisuji je na seznam příštího roku. A to jsem je dřív neměla ráda.
Okrasné trávy, které měly dosáhnout 150 cm stěží vyhnaly centimetrů 60. Asi je to tím, že mi je chlapci ještě v červenci nemilosrdně kosili. Tak snad příště.
Gladioly stále rostou, i když jsem je už 4 roky nevyndala na zimu ze země. Nevymrzly.
Kany (dosny) jsou zahradním skvostem. Hlavně ta temně vínová. Letos je zkouším poprvé a příští rok jich chci víc! Té v květináči se daří lépe než té v zemi. Myslela jsem, že to bude naopak.
Slunečnici se daří lépe v zemi než v květináči.
Kousnutí od mravence bolí stejně hodně, jako když jsem byla malá.
Sršňů se bojím víc, než když jsem byla malá.
Pračka nám žere ponožky. Něco venku nám žere mulčovací kůru. Ve velkém.
Čím míň pastí na slimáky, tím míň slimáků v zahradě.
Kafe na zahradě chutná líp.
Žádné zahradní rukavice nezabrání požaháním od kopřiv. Ani ty zednické.
Žluté cukety nejsou tak výnosné jako ty zelené.
Sázet gazánie v srpnu a věřit v záplavu květů byla blbost. Oranžové kvetou víc než červené a bílé.
Příští rok se chci více zaměřit na truhlíky a květináče. Plánujeme umístění lavičky do středu zahrady a vytvoření pohádkového koutu s výhledem na pomyslné badmintonové hřiště. A konečně se pokusit o záplavu převislých truhlíkových květin. To se mi fakt nedaří.

Pro dnešek se s vámi loučím. Délka článku je úměrná délce Emina spánku. Takže vyspaná do růžova.