... před lety jsem vyhrála dva výhonky této rostliny a vloni se odporoučely oba dva. Taky jiné rostliny, které jsem měla daleko déle než Piley zničeho nic už taky nejsou. Nebo jiný příběh. Vpravo na polici je Svícník. Celé léto i podzim prospíval, rostl a rostl. Začátkem listopadu se moje maminka nad ním rozplývala jak vyrostl :-)) - tímto skončil. Začal usychat až je z něj toto viz.fotka ↓↓. Stonky uschle nevypadaly, koukla jsem do chytré knihy a tam se píše, že pro množení stačí ponořit stonky do vody a za pár dnů budou nové kořínky - ani po několika měsících kořínek žádný. Některé stonky se drží při životě, některé jsou uschlé ...
... ale krása a život to není ...
... obývák jsem vyladila zimně. Něco málo vloček, když už venku nejsou ...
... výzdoba je stejná jako vloni. I u vánoční výzdoby se toho dost opakovalo s předchozími roky a to pro mě znamená, že se ve mě něco uklidnilo a zase zakotvilo. Že se vnitřně srovnávám a to je pro mě velmi důležité. To rozhození bylo strašné. Každou chvíli se mi líbilo něco jiného, nebyla jsem schopná se srovnat a uklidnit. Mohla za to moje životní situace s partnerem, vím to. Ale i když to mezi námi je pořád takové nepojmenovatelné, něco se ustálilo a to je to, co je znát i doma na těch zbytečnostech a maličkostech ...
... do kuchyně jsem na stěnu zase nalepila roční kalendář, který mi vloni dost chyběl a pár obrázků sněhuláků a zase vloček ...
... mějte se krásně. U mě je zase stejná situace, kdy večer, kdy mám chvilku psát usínám. Skoro
dříve než Bertík ;-) ...
Danka
