dost jsme hlídali předpověď a počasí se podle předpovědi i celkem vyvíjelo. Hned po hotelové snídani, která jak mi později Bertík řekl, byla největším zážitkem - naložil si párečky, koláčky, lupínky a já nevím co ještě a všechno to opravdu snědl, jsme vyrazili opět k vysílači ...
... cestou jsme potkali nádhernou muchomůrku ...
... žábu u pramene ...
... a stále jsme doufali, že dnes bude otevřena rozhledna, která je součástí vysílače a taky byla v oné zmiňované kampani "Objevuj moravskoslezský kraj" ...
... nebyla ...
... předpověď hlásila brzký déšť a i když se mraky střídaly se sluníčkem byla oproti včerejšku větší zima - dost jsem ocenila, že jsem na poslední chvíli přibalila oteplenou bundu ...
... vyrazili jsme zpátky k hotelu a odtud autem do Karlovy Studánky ...
... než jsme do ní dojeli sluníčko už nebylo a opravdu začalo pršet. Prošli jsme se v dešti a hledali místo na kafíčko ...
... počasí nám trochu delší procházku pokazilo, ale i tak tam bylo příjemně. To místo má úžasnou atmosféru, moc ráda se tam zase vrátím, protože jsou to lázně a chce to více času ...
... na kafíčko nás nalákala tato nádherná budova Letních lázní ...
... ale kafíčko, i když vypadalo na pohled skvěle, nezachránily ani tři cukry. Takové krásné místo, venku i uvnitř, s atmosférou a oni tam dávají nepopsatelně nedobrou kávu. Ještě mě tam zaskočilo to, že v jedné polovině kavárny obsluha byla a v druhé se objednávalo u pultu - cedulka s tímto nápisem na velikost prostoru hodně malá a neviditelná - to jenom, když už jsem u těch negativ. Zákusek byl naštěstí dobrý. Díky Instagramu, už mám typ na lepší kávu. Tak doufejme, že cesta sem nebude trvat zase několik let ...
... ještě nás čeká den třetí, poslední ...
