We’re in it together

Píšu tenhle post na MDŽ a zamýšlím se, jaké ženské téma se mi honí poslední dobou hlavou…A jedno důležité tady je a jsem zvědavá, jak to máte vy. Přivedla mě na něj Verča a její #egostranou, která je na svůj mladý věk strašně moc sečtělá a nad věcí. A to mě děsně baví 🙂 

My ženský máme jednu strašnou neplechu, moc se snažíme a soupeříme mezi sebou, místo abychom si společně pomáhaly. Nevím, čím a proč to tak je. Jestli to máme v sobě už od malička, že musíme bojovat v gendrovém postavení s muži a zároveň si tohle pak roznášíme mezi sebou jako nemoc. A v tom blogerském světě je to vidět ještě víc. 

Soutěžíme o krásu, pokud jsme ji tolik nepobrali v genech, honíme se za tou umělou, soutěžíme o pozornost, o podporu značek, o to která se objeví na více akcích, o ty nejdokonalejší fotky, o sponzoring, o to být tou nejlepší ukázkovou mámou, atd. Já do tohohle světa moc nepatřím, i když mě blogování pořád baví. Nejsem soutěživý tip a raději hledám spřízněné duše, se kterými si rozumím a mám společné zájmy. Dojdu si ráda pro radu, pro pomoc, pro názor, pro tipy a pochopení. 

A sama se snažím opětovat to samé. Radím svým kamarádkám, když tápou, když utrácejí za věci, za které nemusí, když chodí zbytečně na úřady, na které se už dneska vážně nemusí vláčet. Pomáhám s focením, s tipy na nákupy, ráda se podělím o spolupráce, když vím, že společně můžeme podpořit někoho tvořivého, kdo si to vážně zaslouží. Ráda někoho naučím, co jsem se naučila já. Třeba s Photoshopem, Ligtroomem, poradím chytré appky, apod. Nepotřebuju si pro sebe schovávat něco, co je veřejně dostupné. Proč taky? Proč má někdo zapotřebí to považovat za svoje know how…? To že někdo bude např. upravovat fotky podobně jako já, mě přece nijak neohrozí. Nemělo by to první, co zaujme, být naše vlastní osobnost? Já bych se vůbec nezlobila, kdyby se někdo inspiroval mým stylem, ať už na fotkách nebo v outfitech. Naopak by mě to moc potěšilo. 

Ale jsou tu naštěstí super počiny, jako jsou např. Holky z marketingu na FB a známější blogerky, které ve Stories občas doporučí někoho méně provařeného, koho stojí sledovat, apod. Pojďme toho dělat společně víc a častěji. Nezáviďme si to, co ta druhá má na sobě, ale místo toho pochvalme někomu super outfit, jen tak. Nikdy to díky soc. sítím nebylo jednodušší. Napsat dotaz nebo někomu poradit (nediktovat) nic nestojí a ten dobrý pocit z tohlohle malého dobrého skutku je k nezaplacení! Třeba včera jsem při brouzdání Zarou (ano, i já tam občas zajdu) našla na věšáku pověšenou malou Gucci kabelku. Jedna slečna ji tam prostě omylem nechala, když si něco zkoušela. Hned jsem ji donesla obsluze v obchodě, aby ji našla, až se pro ní vrátí. Vcítila jsem se do její kůže, jak by mi asi bylo, když by se mi stalo to samé. Možná jich má doma stovky, ale já bych šílela. Na takovou kabelku si šetřím celý rok! Ten dobrý pocit je prostě k nezaplacení. Můžeme si myslet, jak nás potěší ty vlastní materiální věci, ale když pak uděláte něco pro druhého, nedá se to vůbec srovnat. Takže si pomáhejme, nezištně…

A ještě něco. Jednu velkou pusu vám všem, že jste! Bez nás by tu byla stejně strašná nuda 🙂