1.
Byli jednou pán a paní, co celý život toužili po vlastním domečku a šetřili si každou korunu. Nejezdili na dovolené, nekouřili, nepili a snili svůj sen. Pak nastal den, kdy oba dosáhli důchodového věku a v inzerci se objevil domek, na který by finančně i dosáhli… Šli se na něj podívat. Domeček byl nevelký nemalý, na okraji menšího městečka… byl k rekonstrukci, ale paní realitní makléřka jim řekla, že 100tisíc to spraví. A oni ho koupili. Šťastni. To, že je třeba vyměnit okna, bylo to, co viděli i oni… i oslovili pána, který se okny zabýval, shodou okolností nejen jimi… Přijel si tam zaměřit okna a udělal jim cenovou nabídku, do té doby, pro něj normální zákazníci. Okna vyšla na 90tis. Pán s paní se rozplakali… “víte my máme našetřeno 85tis na celou rokonstrukci” povídali…”Ta milá paní z realitní kanceláře říkala, že 100tis to spraví… ” Ten domek byl celý podmáčený, podlahy se rozpadaly. Nebylo tam ústřední topení, střechou zatékalo a v rozích byla plíseň….. Ten pán, který jim tam původně přijel nacenit “jen” okna přijel toho dne domů a příliš nemluvil… Večer to celé s neskrývaným smutkem vyprávěl své ženě: “Víš, tak rekonstrukce je tam nejmíň na půl milionu… a to mluvím o nejnutnějších věcech”…..
2.
Byla jedna paní, co zůstala sama se svými dvěma dětmi. Její muž zemřel při autonehodě. Měl ještě dospělého syna z prvního manželství. Z dědictví po zaplacení společných dluhů a podílu dospělého syna nezůstalo téměř nic. Paní za pomoci svojí rodiny sehnala hezký opravený domek v blízkosti rodiny, kde mohla začít znovu. Děti byli šťastné, že babička a dědeček, jsou blízko. Dům prodával příjemný pár lidí, žádná realitka. “Dělali jsme si jej pro sebe, ale manžel dostal práci daleko odsud a tak se s ním s těžkým srdcem musíme loučit.” povídali. Ten dům byl jak dar od Boha, vše krásné čisté a ti lidé se s ním tak těžko loučili…. Paní si vzala hypotéku, která sama zdaleka nedosahovala ani 50% prodejní ceny, zadlužila se tedy všude, kde to šlo… A přestěhovala se. S první zimou začali uvnitř promrzat rohy. Novými plastovými okny, ze kterých nešla sloupnout fólie zafukovalo, od rána do večera tu venku páchl nedaleký kravín. Z krásného kovového plotu opadávali tyčky, topení netopilo, podlahy se rozpadali… “jó pro sebe” smáli se sousedi…”tihle dva se tím živí a dělali vše za lacino a horkou jehlou…”
3.
Byli pán a paní, co žili jeden druhým a svými již dospělými dětmi. Celý život šetřili. Na stará kolena se rozhodli za ušetřené peníze zvelebit si svůj domeček a splnit si tak svůj sen. Tolik se těšili jak si vše udělají. Nechali vyměnit okna, pořídili novou kuchyňskou linku a šli do podlahového studia vybrat krásnou novou podlahu do obýváku. Však už ta jediná zbývala k tomu, aby měli hotovo a mohli se těšit ze svého nového krásného bydlení. Doplatek za namontování přinesla do prodejny paní sama. Byla v černém, dala na stůl peníze a s třesoucím se hlasem řekla: “víte, manžel minulý týden zemřel a my jsme se tolik těšili, že teď si začneme užívat v novém…”
—
Všechny tyhle příběhy se opravdu staly… a jsou snad jen zrnky v moři. Každý nese své poselství, které si v nich jistě najdete sami, ale přesto se neubráním dvěma prosbám:
Prosím!!!, vy co prodáváte svoje domy, nebo vy, co se tím živíte… nelžete lidem jen ve vidině vlastního zisku, možná ani netušíte, kolik neštěstí tím způsobíte.
A vy, co se těšíte, že začnete žít a užívat si “až jednou” nečekejte a žijte a užívejte si hned, protože nikdo (téměř nikdo) nevíme na jak dlouho to tu máme.
A ještě jedna věc…. všimli jste si, že v mnoha filmech pro děti je často obsaženo nesmírné moudro? Vezměte svoje děti a udělejte si fajn večer a pusťte si u toho film Vzhůru do oblak.
Krásné dny
Vaše Zuzka
The post Vzhůru do oblak appeared first on Iconioo.cz.
