Hnízdní budka mandelíků hajních se nachází na vojenském cvičišti Ādaži v Lotyšsku a z bezpečnostních důvodů můžeme pozorovat pouze vnitřek budky. V centrální části je největší komlex vřesovišť, kde je mnoho vzácných a speciálně chráněných ptáků, jako je mandelík hajní, dudek, tetřev. Mandelíci hajní se zde rozmnožují několik let.
Hnízdění 2021
27. 03. Údržba kamery před hnízděním.
14.05. První mandelík v budce
15.05. Dva ptáci v budce. Jeden nekroužkovaný, druhý s bílým kroužkem
06.06. Samička položila první vejce
8.06. bylo poleženo druhé vejce
12.06. samička položila třetí vejce
29.06. první mládě se vylíhlo brzy ráno, druhé se vylíhlo odpoledne

Mandelík hajní
Mandelík hajní je středně velký, pestře zbarvený pták z čeledi mandelíkovitých. Je blízce příbuzný s vlhou.
Mandelík hajní je velký asi jako kavka, dorůstá přibližně 29–32 cm, váží kolem 180 g a v rozpětí křídel měří 52–58 cm.
Je nádherně zbarvený, azurově modrý s červenohnědým hřbetem, pravoúhle zastřiženým ocasem, dlouhými křídly, silným zobákem a krátkýma nohama. Hlava, krk a spodina těla jsou světle modré se zelenavým nádechem. Hřbet, lopatky a raménko tmavohnědé. Svrchní křídelní krovky fialovomodré, letky černohnědé s modravým nádechem na vnějších praporech a u kořene světle modré. Ocas tmavomodrý, před tmavými špičkami světlejší, prostřední pár špinavě zelený, vnější pár rýdovacích per je nejdelší a má černé špičky. Jednotlivá pohlaví se zbarvením neliší; mladí jedinci mají bledší barvy, krk a prsa nahnědlé, krajní rýdovací pera bez černých špiček.Při zpěvu vydává drsné zvuky „krak, krak, krak“.
Hnízdí v jižní, střední a jihovýchodní Evropě, západní a střední Asii a v severní Africe. Ptáci v srpnu až září na zimu migrují do východní Afriky, odkud se do střední Evropy začínají vracet obvykle během dubna.
V Česku v minulosti hnízdil pravidelně, i dost početně (i v koloniích), ovšem během 20. století zcela vymizel.
V letech 1985–1989 byly zaznamenány max. tři páry. Poslední pravděpodobné hnízdění bylo zaznamenáno v roce 1991 v okolí Brna; v seznamu z roku 2003 je na území ČR zcela vymizelý.
Místo hnízda volí samec.Hnízdo má vždy v dutinách, zpravidla stromových (např. po datlech nebo žlunách), někdy v děrách hlinitých stěn, ve štěrbinách zdiva, případně v budkách. Dutiny ani budky nevystýlá. Snáší 4–6 čistě bílých vajec, na nichž sedí oba rodiče (samička déle). Mláďata krmí oba rodiče, v prvních dnech potravu podává pouze samička. Mláďata hnízdo opouštějí ve věku 25–30 dní a jsou ještě krmena v okolí hnízda. Nejvyšší dosažený věk v přírodě je více než 9 let.
Živí se téměř výhradně živočišnou potravou, zejména většími členovci, především hmyzem.
Online přenos z hnízda:
Zdroj. LOB/BirdLife Latvija – Putni dabā