Hnízdo papuchalků se nachází na ostrově Seal, 21 kilometrů od pobřeží Maine. Kamera snímá život papuchalků uvnitř nory, kde hnízdí a vychovávají jediné mládě.
Papuchalci přilétají na ostrov v jarních měsících, kde se přes léto rozmnožují, koncem sprna ostrov postupně opouštějí a vydávají se na moře.
Národní společnost Audubon zahájila projekt Puffin v roce 1973 ve snaze obnovit hnízdění papuchalků na historických hnízdních ostrovech v zálivu Maine. Projekt Papuchalk dnes odkazuje na aktivní programy obnovy mořských ptáků pro papuchalky a jiné druhy mořských ptáků v Maine. V Maine i mimo něj je projekt Puffin také známý jako Audubonův program obnovy mořských ptáků, neboť aktivně pracuje na sdílení metod obnovy pro využití vzácných a ohrožených mořských ptáků na celém světě. Projekt Puffin byl založen v Ithace, NY v Cornellově laboratoři ornitologie a údolí Todd Wildlife Sanctuary v Brémách na středním pobřeží Maine. Je součástí divize věd National Audubon Society.
V roce 1973 zahájil Dr. Stephen Kress Projekt Papuchalk na ostrově Seal u pobřežního státu Maine. Ostrov Seal je neobyvatelný, na ostrov mají přístup pouze biologové a tak přímý přenos zobrazuje přírodu v její nejčistší podobě. Ostrov tvoří převážně žulové bloky a nízkorostoucí vegetace.
Národní společnost Audubon chrání ptáky a místa, v celé Americe využívající vědu, vzdělání a ochranu na mnoha místech. Od roku 1905 je vizí Audubonu svět, ve kterém lidé a divoká zvířata prospívají. Audubon je nezisková organizace.
Posláním Národní společnosti Audubon je „zachovat a obnovit přirozené ekosystémy se zaměřením na ptáky, další volně žijící zvířata a jejich stanoviště ve prospěch lidstva a biologické rozmanitosti Země“.
Atlantičtí papuchalci jsou vynikající plavci a na zem nepřistávají mimo období rozmnožování. Létají, plavou po celý rok bez ohledu na počasí. Papuchalci bělobradí pohlavně dospívají ve věku 4–5 let, jsou monogamní a hnízdí v koloniích. Využívají přitom převážně nor vyhloubených na travnatých svazích, ale hnízdí též mezi skalami nebo balvany. Na úpravě budoucího hnízda, které později vystýlají trávou, peřím nebo mořskými řasami, se podílí především samec. V každé snůšce je jen jedno vejce, na jehož 39–45 dnů dlouhé inkubaci se podílí oba rodiče. Mláďata jsou pak opeřena asi ve věku 49 dnů. V tomto věku opouští hnízdo a hned se vydávají na moře. Atlantický papuchalk je jediný druh nalezený na pobřeží Atlantiku. Tři další druhy papuchalků se nacházejí pouze v Pacifiku.
Papuchalk bělobradý známý též pod názvy papuchalk ploskozobý nebo severní, je malý mořský pták z čeledi alkovitých. Díky svému výrazně zbarvenému velkému zobáku je nazýván též mořským papouškem. Za potravou se potápí, a to až do hloubky 7 m, pod vodou dokáže vydržet až 30 sekund, k plavání využívá svých silných křídel. Končetiny s plovacími blánami mu pak slouží jako kormidlo. Během hnízdního období se přitom při hledání kořisti může od hnízdiště vzdálit až 100 km. Živí se především malými druhy ryb, jakými jsou např. sledi, šproti nebo smáčky, požírá též zooplankton, různé korýše a měkkýše. Má přitom zvláštně přizpůsobenou horní čelist zobáku a jazyk, které má poseté spoustou drobných trnů umožňujících držení i více než 30 rybek najednou. Atlantičtí papuchalci tráví většinu času na moři – přicházejí na zemi každý rok na jaře, kde žijí v koloniích a vychovávají svá mláďata.
Online přenos:
První pohled na doupě 59, kde se vylíhl mladý papuchalk
Seal Island National Wildlife Refuge, Maine, USA
Líhnutí papuchalka
Mládě se schovává pod křídlem samičky
Samička chrání mládě v noře
