Každý den cestou ze školky míjím teď u kina plakát k filmu s názvem „Všechno bude“. Nemám tucha, o čem ten film je, ale nějak mě to sousloví každý den trochu uklidní. Je to teď moje vnitřní heslo, které mě ubezpečuje, že v tom nestíhání nejsem sama a zároveň mi dává naději, že bude líp.
Ono teda vlastně dobře je, jen trochu hekticky..
Nejde stihnout všechno. A místy nejde stihnout nic.
…
Nadšeně jsem přes léto našila kousky z kolekce Lotta, o které jsem tady několikrát psala, dokonce jsem i nadšeně přesvědčila o dost méně nadšeného muže, aby mě s kabelkami a batohy uprostřed našeho města jedno nedělní ráno vyfotil.
Jen pak mi skončilo „volno“ s dětmi odjetými k babičkám, začal obvyklý školně – školkový kolotoč a já mám pocit, že ze svých šicích, psacích, odpovídacích, účetních, fotografovacích a jiných restů snad nikdy nevypluju..
Mám v plánu fotky protřídit, poupravovat a nachystat prezentaci kolekce sem na blog a na Fler. Taky trochu překopat svůj profil na Fleru, aktualizovat banner, vylepšit facebook.
Zatím jsem stihla jen nahrát pár věcí na Fler.
Ale VŠECHNO (jednou) BUDE..
