Začalo to celkem nevinně. Obědem...banální a nezajímavá věc, to bych nebyla já aby se to nemuselo ozvláštnit. ~ šikulka ~ Lasagne se upekly v troubě,  vypadaly a voněly skvostně, jistě, vzala jsem si tepelné rukavice a šla je vyndavat.  Chybělo mi asi 10cm aby vše bylo tak jak má, ale to bych nesměla mít děravé ruce, já dřevo. Bála jsem se podívat pod sebe jak to vůbec dopadlo. ~ takové to, že v tu chvíli je největším vaším přáním zastavit čas, ještě líp, vrátit zpět ~ Pohled mého hladového muže ~ víme, že hladoví jsou nebezpeční ~ byl všeříkající a já pořád stála jako Y a nechtěla se pohnout. Kromě země, stěny, půlky kuchyně a rozčvachtaného jídla vše přežilo :) ~ ještě, že mám mlíko v hlavě, tudíž celkem výmluvu a snadněji se mi odpouští :) ~

To byl, ale dámy a pánové jen začátek mého šikovného dne. Už při nandavání opravdu skvěle vypadajícího žvance mi kus propadl na linku a znovu zem, to už jsem začínala být lehce nervní a když mi při dávání prvního sousta do úst spadl kus na stůl, oblečení a zem po třetí, 10000 stupňů v hlavě doprovázeno žílou na čele mě chtělo rozbrečet i rozesmát. Můj muž se mi samozřejmě smál s tím, že si tu mou porci klidně dá, jelikož mi evidentně není souzena. Malá se vyžadovala přísunu nějaké té kalorie, což bylo silnější než já a tak jsem jen naprázdno polkla, rozdýchala, lehce se pousmála a jedla spokojeně dál.

Tak a konečně k tématu, přišly na řadu vajíčka. Ty co zdobí naše okno se vyfoukaly, ostatní uvařily. Vše, spolu s dítětem jsme si připravili na stůl abychom mohli už jen tvořit. Letošní rozhodnutí padlo na  aquarellové vajíčka aby se mohl pěkně zapojit i Maxík. ~ #vanghoghovehere ~ Chvíli to vypadalo jako opravdová rodinná idylka, dokud to naše dítě po jednom vajíčku nepřestalo bavit a nezačalo kňourat. Ale byl silný ~ spíš připoután do své jídelní židle ~ a vydržel, chvílema ho to i bavilo. :) Při ruce jsme měli fen, který nám pomáhal při rychlejším zasychání pro další tvoření. Nemusím ani říkat, že to vajíčko, ze kterého jsem měla největší radost jsem dala pod fen, vypadlo mi z ruky, valilo se přes celý stůl a rozbilo se na zemi. ~ pohled manžela: #REALLY???!!! ~ Další jsem rozbila když jsme nandavali do košíku a ještě jedno při kreslení fixou. Moc pyšná jsem na sebe ten den nebyla, ale asi to bylo znamení, že jsem měla jen ležet a nic nedělat :D

Video, se kterým nakonec souhlasil jak můj muž tak i syn jsme nakonec neudělali kvůli mému přirozeně krásnému obličeji doplněném o mokrý efekt vlasů. ~ aneb umaštěná kuchta od plotny, jak by řekla moje kamarádka ~ Tak se nezlobte, jistě chápete, že jsem neměla svůj den. :) Příště to vyjde. Udělali jsme aspoň takový krátký časosběr, a fotky to je jasný, takže vám to sem vše hodím.

Jinak moji kluci dnes byli koledovat, vyšli v půl 11 a vrátili se ve 3, podotýkám, že prošli kolem nás jen sousedy, což je 6 baráků. Co vám budu povídat, oba teď chrápou, jeden z normální únavy, druhý z té společenské. :) Tak mám aspoň klid na psaní.

Jak jste na tom vy a Velikonoce? Máte tento svátek a tvoření vajíček rádi, nebo děláte že je to den jako každý jiný a neřešíte nic? :)

Přeji krásný zbytek hnusně-propršeného velikonočního dne.

Vaše BYLYLU