Velikonoce jsou dny vpravdě sváteční, ve kterých se mísí pokora a respekt k tradicím a náboženství, s respektem a pokorou k přírodě, která se probouzí ze zimního spánku po dlouhé zimě. Přispívá k tomu i již tři roky sváteční Velký pátek, na který navazují další tři dny, Bílá Sobota, Květná neděle a Velikonoční pondělí, kterým vrcholí tyto, po sobě jdoucí, čtyři dny volna.
V mých letošních Velikonocích se mísí asi vše. Chvíli vzhlížím nahoru, chvíli jsem na zahrádce, trochu cestuji, vařím a peču a pomalu se snažím vymyslet co a kam zasadím a jak zdolám zaplevelené záhony. Mám v plánu ostříhat maliník a postříkat broskvoň, meruňku a jabloň proti zhoubným chorobám a parazitům. Z jižních Čech, kde jsem byla na skok v pátek, jsem si přivezla březové větve ze stromů, které vyvrátil na podzim vítr a upletla jsem z nich věnce a využila je na jednoduché dekorace. Vrabčí páreček, stavějící si hnízdo v naší střeše, mne inspiroval k vytažení keramické vrabčí rodinky, kterou tvoří, jak jinak, než že táta, máma a trochu rozčepýřený vrabčí synek. A tak šli vrabčáci pěkně dekorovat jarní truhlík na okenní parapet.
Ještě se chystám obarvit pár vajíček. Letos budu barvit sama, protože dcera tráví velikonoční svátky u babičky se sestřenicemi, a tak to nebudu přehánět. Dokonce jsem si říkala, že barvit vajíčka ani nebudu, ale potom jsem si zase řekla, že barvím ráda a že bych ani neměla co dát zítřejším koledníkům… Tak hurá zpátky zpět k tradici. Všem přeji krásné sváteční dny a zahrádkářům stále lepší a lepší počasí!
