Teplota, vlhkost a pravidelné otáčení jsou důležité pro zajištění přežití embrya a případného vylíhnutí. V roce 1969 H. Lundy identifikoval pět teplotních zón charakterizovaných jejich účinkem na vyvíjející se embryo. Tyto studie byly provedeny na kuřecích vejcích v uměle kontrolovaném prostředí, ale podíváme se na ně, abychom si představili, jak by mohla reagovat orlí vejce na okolní teplotu.
Těchto pět zón je:
Zóna přehřátí nebo usmrcení : nad 40,5 ° C.
Optimální teplota, tzv. zóna násadového potenciálu je 35 až 40,5 ° C. Americká nadace orlů uvádí tuto teplotu jako 37 ° C pro vejce orla bělohlavého inkubovaného v uměle řízeném prostředí.
Zóna nepřiměřeného vývoje: 27 až 35 ° C. Embrya ve vejcích, která v této zóně tráví příliš mnoho času, se mohou vyvíjet nerovnoměrně, což vede ke zranění nebo smrti. Úspěšné líhnutí je výrazně sníženo.
Zóna pozastaveného vývoje: -2 ° C až 27 ° C. Vejce se při této teplotě vůbec nevyvíjejí. Čerstvě položená vejce mohou při této teplotě strávit spoustu času bez poškození vajíčka nebo embrya.
Zóna zranění nebo smrti chladem: pod -2 ° C. Ačkoli vejce obsahují velké množství vody, mohou přežít v chladu na méně než 0 ° C. Avšak vejce, která dosáhnou -2 ° C, zmrznou, což obvykle způsobí smrt. Některé výjimky z tohoto pravidla byly zaznamenány u divokých kachen.
Co to všechno znamená?
V posledních dnech před snáškou vajec můžeme sledovat, jak samice i samec staví misku na hnízdo nebo šálek měkké suché trávy popřípadě kukuřičného šustí. (záleží na dané oblasti). Tráva se přizpůsobuje vejcím a obaluje se, aby poskytovala teplou suchou izolaci pod a kolem nich. Samička a sameček přenášejí teplo ze svých těl a regulují teplotu střídavým sezením na vejcích nebo u nich stojí. Posezení nízko v hnízdě pomáhá udržovat vejce a inkubující rodiče v teple. Když se chlad prohlubuje, orli přináší větší množství trávy na izolaci.
Jakou mají teplotu orli?
Ve studii přezimování orla bělohlavého Mark Stahlmaster zjistil, že průměrná tělesná teplota dospělých orlů bělohlavých se pohybovala od 38,9 ° C do 41,2 ° C. Okolní teplota, vítr, srážky (sníh může být izolační, ale déšť není), přístřeší a denní doba měly vliv na tělesnou teplotu. Protože zóna tepelného poškození může být nižší než tělesná teplota inkubujícího dospělého, je snadné pochopit, proč by orli mohli (v teplejším počasí) trávit čas od svých vajec.
Přestože samci přijímají svůj podíl na povinnostech s vejci, větší samice tráví více času inkubací v extrémně chladném počasí nebo v noci, kdy orli mohou snížit teplotu těla, aby snížili energetické ztráty. I když samice není o tolik větší než samec, může to znamenat rozdíl v chladném počasí.
Lundyho práce byla založena na umělých líhních, kde lze přísně kontrolovat teplotu a vlhkost.
Orli žijí ve skutečném světě, podléhají skutečným povětrnostním podmínkám. Přesto mají vynikající pověst o násadových vejcích. Stráví spoustu času inkubací na svých vejcích a teplo z velmi teplých těl aplikují přímo na vejce. Na rozdíl od nás nepotřebují návod k poskytování informací o regulaci teploty, otáčení vajec nebo péči.
Sherri Elliott zmínil rozdíl v inkubaci vajec – samice inkubuje vejce trojúhelníkovým vzorem, zatímco táta je inkubuje v jedné přímce. To téměř jistě souvisí s rozdílem ve velikosti mezi těmito dvěma (a celkovou oblastí chovné náplasti ), ačkoliv „tvary“ nejsou neobvyklé. Stejně jako když sedí a stojí, mohou tvary a umístění pomáhat regulovat teplotu a udržovat vejce naživu.
Inkubační náplast se začíná vyvíjet na hrudi nebo břiše samičky i samečka krátce před tím než samička snese vejce. Díky hormonálním změnám vypadává peří které pokrývá tuto oblast, zůstane tak vrásčitý kousek holé kůže, kde se cévy naplní teplou krví.
Když vidíme že se samice nebo samec „kroutí“ na vajíčku přizpůsobují náplast vajíčku, aby bylo v teple.
Zdroj: Úvodní fotografie hnízdo Decorah Sever, orel bělohlavý – Shelly Fowler, https://raptorresource.blogspot.com
