Ahoj přátelé,
tak už máme po. Tak dlouho se člověk těší a tak rychle je po všem. Pro mě je konec vždy po rozbalení dárků a 25. a 26. jsou fajn dny volna, jako malá dovolená za ten předvánoční shon. Jsem tak trochu exot, protože už 27. nenápadně odvánočňuji dům. Zvlášť, když to venku vypadá spíš na jaro. Já se rád na cokoliv těším, takže se po Vánocích těším na jaro. Procházím fotky ze zahrady a přemýšlím nad tím, jaká semínka letos nakoupím.
A jaké byly? Skvělé, jako vždy. Cukroví je hodně, salátu bylo málo. Počet rozbitých ozdob se dá napočítat na prstech jedné ruky, a to je super. Bonusem je dětský pohled, který věří na zázraky a křik při rozbalování dárků. Baví mě i dotazy, třeba proč Ježíšek neodpovídá, když si s ním Ema povídá. Víc slov netřeba, fotky snad řeknou vše. A na konci výzva pro všechny.
Martina.