Toto hnízdo bylo nalezeno v oblasti Sigulda dva roky před instalací kamery a první sezóna, o které máme úplné informace, se týká roku 2017, kdy se vylíhla čtyři mláďata, ale pouze tři zdárně opustila hnízdo. Hnízdo černých čápů je známé již dlouho. Předchozí hnízdo, které bylo poblíž bylo známé od roku 1982 a bylo používáno až do roku 2005, kdy bylo zničeno kunou. Pravděpodobně už tehdy se čápi přesunuli do tohoto hnízda. Hnízdo jako takové je velmi typické hnízdo čápa černého – na straně borovice 1,8 m od kmene, ale je trochu neobvyklé, že je uprostřed okolních korun stromů – asi 18 metrů vysoké, spíše než skryté pod korunami. Umístění senzoru kamery v tomto hnízdě je také neobvyklé, protože není umístěno u kmene stromu, ale na větvi za hnízdem. To proto, aby slunce celý den nesvítilo do kamery – protože větev s hnízdem směřuje téměř přesně na jih.
Hnízdo se nachází v jehličnatém lese se slušně starými borovicemi (ve věku od 150 do 200 let) a smrky. Nebude proto velkým překvapením, pokud lze v přenosu uslyšíme nebo uvidíme několik druhů sov. V roce 2018 bylo hnízdění úspěšné – pár měl čtyři mláďata, všechna úspěšně vyletěla, mláďata nebyla kroužkována. V roce 2019 si samec nenašel partnerku, ale k hnízdění nedošlo. V roce 2020 také nedošlo k žádnému hnízdění. Kamerový systém nainstalovali Jānis Ķuze, Jānis Rudzītis a Māris Strazds. Zvláštní poděkování patří arboristovi Eduardovi Ozoliņši.
Čapí pár byl pojmenován účastníky lotyšského fora. Čápi dostali jména Grāfiene a Grāfs
Populace čápa černého v Lotyšsku je kriticky ohrožená.
Bylo analyzováno několik možných příčin úbytku populace (predace, otrava DDT atd.). Ale jediným faktorem, jehož dopad na populaci lze v současnosti považovat za prokázaný, je lesnická činnost.
Čáp černý
Čáp černý je z čeledi čápovitých. Čáp černý je velký, převážně černý pták s bronzovým leskem, červeným dlouhým zobákem a bílým břichem. Mezi samicí a samcem není téměř rozdíl. Mláďata jsou matně hnědá s šedozeleným zobákem.
Tento plachý,vzácnější obyvatel horských lesů, pahorkatin a lužních lesů žije jednotlivě a velmi skrytě. Hnízdo z klacků a větví bývá schováno v lesích v korunách starých stromů nebo na skalách. Je rozšířen ve většině střední a východní Evropy a v mírnějších oblastech Asie až po Dálný východ. Evropské a západoasijské populace táhnou na zimu do střední a západní Afriky, ostatní do Indie a Číny.
Živí se převážně rybami a dalšími drobnými živočichy, které loví hlavně v menších vodních tocích. Snáší obvykle 3–5 vajec, ze kterých líhnou mláďata s bílým prachovým peřím. Rodiče sedí již od prvního vejce, celková doba sezení je 35–46 dní. Oba rodiče také mláďata na hnízdě krmí nejméně další dva měsíce (až 73 dní). V té době jsou již mláďata schopná letu, ale zůstávají ještě přibližně další dva týdny na hnízdě, kde je rodiče přikrmují. Pohlavně dospívají ve třech letech, někdy je udáváno rozmezí 3–5 let.
Čáp černý je monogamní druh – po dobu hnízdění má tedy stálého partnera. V jednotlivých letech však své partnery střídá.
Sezóna 2021
6. dubna – byl v hnízdě pozorován první čáp černý
11. dubna – v hnízdě byl pozorován další čáp černý, noc nestrávil v hnízdě
12. dubna – v hnízdě byl pozorován třetí čáp – samice
2. května – se utvořil nový čapí pár
12. května – samice položila první vejce, 14. května druhé a třetí vajíčko snesla 16. května
12. června – se vylíhlo první mládě, druhé 14. června a třetí 15. června
17.července došlo na hnízdě k útoku jestřába lesního
Online přenos z hnízda
Videozáznam útoku jestřába lesního na mladé čápy
Vajádření ornitologa – Māris Strazds
Mladí čápi jsou již dostatečně velcí, a tak je jestřáb nemůže odnést, ale může mládě shodit z hnízda a sežrat ho na zemi. Nejstaršímu zaznamenanému mláděti, které tak uhynulo v Lotyšsku, bylo 58 dní. Ve skutečnosti byl pták téměř před prvním letem a dva dny před smrtí vážil 2,7 kg. Samec jestřába (který byl v tomto případě také viníkem) může dosáhnout váhy maximálně 1,1 kg. Jestřáb tedy jedná s obětí, která je více než dvojnásobná než jeho vlastní váha. Ale útoky jestřábů mají i jiné stránky. Jestřáb lesní obvykle vyřadí z hnízda jednoho, zřídka dva mladé ptáky. Doposud nejsou v Lotyšsku známy žádné případy, kdy by si jestřáb „vzal“ více mladých ptáků. Pokud jsou v hnízdě tři (jako v tomto) nebo čtyři podvyživení ptáci, odstranění jednoho z hnízda výrazně zvyšuje šance pro zbylá mláďata, protože množství jídla se nemění, ale počet strávníků klesá. Čáp černý žije s jestřábem lesním (evolučně) tisíce let a je možné, že se po dlouhou dobu mezi nimi vyvinula „symbióza“. Samotná skutečnost, že jestřáb chytá čápy, však nevěstí nic dobrého. Čápi však nejsou jeho běžným jídlem. Ale od hladu – ďábel jí i mouchy a jestřáb chytá i čápy.
Zdroj: dabasdati.lv, videozáznam liznm
