Uteklo to... - Blogcestnik.cz

… jako voda. První polovina letních prázdnin je za námi.

Pro všechny, které to potěší, inspiruje, namotivuje, vyburcuje k akci… červencové ohlédnutí z naší kvetoucí zahrady 🙂

Montbrécie (Crocosmia ‚Lucifer‘) – kráska, kterou nemůžete přehlédnout 🙂

Doporučuje se na podzim vytáhnout a přezimovat v chladné místnosti. Zatím se mi však daří přezimovat už několikátý rok v záhonu.

Třapatky a třapatkovky. Jsou u nás (skoro) všude 🙂

Třapatka zářivá alias rudbeckia začíná nakvétat v půli léta. Z jejich květů se můžeme těšit až do podzimu, ale také v zimě, kdy opadnou okvětní lístky a rudbeckii pak první mrazíky přidají stříbrný závoj a sníh malou bílou čepičku 🙂

Pohled od rudbeckií k „lesnímu“ koutku.

Mám ráda, když se v zahradě potkávají okrasné rostliny s těmi jedlými. Často v sobě jedna rostlina spojuje obojí – krásu i užitek.

Mezi takové rostliny patří i jeřáb obecný ‚Edulis‘, jehož malvičky můžete zpracovávat do výborných kompotů – samotné, ale třeba i v kombinaci s jablky či hruškami. Někteří z nich vyrábějí i různé marmelády či džemy, ale také pálenku „jeřabinku“.

Jeřabiny mají mnoho vitamínu C a bohaté jsou i na rutin. Pokud je chceme dostat do těla v největším množství, dočetla jsem se, že máme vyzkoušet hrst jeřabin rozmačkaných s medem a jogurtem, který výraznou, až ostrou chuť zjemní.Sleduji je poctivě už dlouho. Od květů, přes zelenou fázi plodů až do oranžovočervené, kterou mám na nich nejraději 🙂

Pohled od „levandulového“ políčka směrem k vřesovišti. Ty úvozovky tam jsou proto, že zde kromě levandulí roste i celá řada dalších pěkných rostlin – mj. ořechoplodce klandonské – na obrázku žlutozelený list, komule Davidova, šuškardy, perovskie…

Podobný výhled, který však zabírá i montbrécie, o kterých již byla řeč nebo hmyzí domeček v dálce.

Léto bez rozkvetlého „motýlího“ keře si snad ani nedovedu představit.

Komule Davidova, motýlí keř a nebo taky letní šeřík – tak je známý mezi milovníky zahrad.

Potřebuje hodně sluníčka, propustnou půdu a na jaře (kdy už nehrozí mrazy) ostříhat jen na pár párů pupenů nad zemí. Pokud v létě poctivě odstraňujete odkvetlá květenství, nasazuje nové o to intenzivněji.

Dobře se vysemeňuje… Semenáče jsou velmi vitální. Záruka barvy není jistá, ale komu to vadí. V bílé, světle či tmavě fialové, pokaždé přinese radost 🙂

Opět pohled od levandulového políčka směrem k vřesovišti. Jen jsme se o kousek posunuli a díky tomu vidíme i „lesní“ koutek v zadní části zahrady.

A když už je řeč o „lesním“ koutku, tak ještě jeden výhled k němu. V popředí převislý kultivar břízy (Betula pendula ‚Youngii‘, za ní červenolistá tavola kalinolistá ‚Diabolo‘), vykukující strom s pokroucenými větvičkami v dáli je akát (Robinia pseudoacacia ‚Twisty Baby‘).

Denivky – máme jich v zahradě mnoho v různých barevných kombinacích 🙂

„Lesní“ koutek – v popředí nízký růžovokvětý kultivar tužebníku dlanitého (Filipendula palmata ‚Kahome‘), zatím zelená květenství rozchodníkovce nachového, růžově nakvétá i kyprej vrbice.

Tužebník dlanitý (Filipendula palmata ‚Kahome‘) v detailu.

A uhneme-li pohledem kousek vedle, naskytne se nám výhled k „prérijní“ výsadbě – svíčkovec Lindheimerův, krásnoočko přeslenité, rudbeckie, zápleváky a samozřejmě i echinacea v bílé a růžové variantě.

Svíčkovec Lindheimerův (Gaura Lindheimeri). Troufám si říct, že jde o nejdéle, nebo minimálně jednu s nejdéle kvetoucích trvalek. U nás se často pěstuje pouze jako letnička, ale ve vhodných podmínkách (dobře oddrenážovaná půda) se jí daří pěstovat i jako trvalku. „Trvanlivější“ jsou bíle kvetoucí svíčkovce, letos se mi ale poprvé podařilo přezimovat i několik rostlin toho růžovokvětého 🙂

Růže svraskalá patří mezi mé oblíbené keře – snoubí v sobě krásu i užitek – květy, které jsou velkým lákadlem pro včely či krásné šípky, které se dají kuchyňsky zpracovat. V zahradě jej máme v bílé i růžové variantě.

Pohled k lesnímu koutku od „prérijní“ výsadby.

Echinaceu či třapatkovku nachovou taky uvidíte ještě mnohokrát. Podle mě patří mezi nejkrásnější a poměrně dlouho kvetoucí trvalky v zahradě.

Záplevák podzimní je krásná trvalka s hezkým latinským jménem Helenium. Má ráda sluníčko.

A jí zase milují slimáci… občas za mě začátkem června vykonají tzv. Chealsea chop. Řez trvalek, který se provádí na přelomu května a června u vyšších trvalek s cílem posunout dobu kvetení, ale třeba také zajistit kompaktnější růst u rostlin, které se mají tendenci rozklesávat.

Echinacea ‚White Swan’…

… se zabydlela poblíž výsadby s bylinkami a ovocnými dřevinami.

Třapatkovky mohou nabývat různých podob. Tahle střapatá si říká ‚Secret Affair‘.

Další přežívší růžovokvěté svíčkovce rostou nad suchou zídkou u terasy. Vlastně jsem je zde na podzim vysadila z květináčů s tím, aby dokvetly, bylo mi je líto je vyhodit… A dobře jsem udělala 🙂

V části za domem toho mnoho zajímavého (pro mě, manžel, který zde chodí poctivě za údržbou ČOV by to asi viděl jinak :-)) není. Ale než kolem té čističky projdete, zbrzdí výhledy na ní vysazené ovocné stromy s podsadbou trvalek a letniček 🙂

Letničková směs z výsevu v závlahové míse pod jabloní. A to byl poslední záběr z první poloviny července. Další fotky už patří druhé červencové půlce 🙂

Hortenzie latnatá (předpokládám ‚Grandiflora‘) i s výhledem do míst, která už jsme navštívili.

Hortenzie latnatá v bližším záběru.

Kyprej vrbice. O mé lásce k této trvalce už řada z vás ví. Tak snad jen něco málo k podmínkám pěstování – miluje sluníčko a vlhčí půdy. A ano, můžete ji potkat i volně v přírodě 🙂

Tuhle už poznáte, viďte? (Filipendula palmata ‚Kahome‘).

Kapradiny za všech okolností „chic“ 🙂

Pítko pro ptáky v „lesním“ koutku, potřebovalo by vyčistit…

Já vím, už jsem s nimi otravná. Ale je to silnější než já :-)))

Poznáte ji i zblízka? Kyprej vrbice – oblíbená „potrava“ včel.

Nováček v zahradě – rozrazil sibiřský (Veronicastrum sibiricum). Miluje vlhčí půdy a slunce až polostín. Listy připomínají listy konopí.

Opět jeden pohled k „lesnímu“ koutku. Přední část výsadby tvoří červenolistá vrbina (Lysimachia ciliata ‚Firecracker‘), za ní pak „z kopečku“ vykukuje rozchodníkovec nachový (neznalý pozorovatel si nevšimne, ale kvůli místním podmínkám je vysazen mírně nad terén), za ním růžovokvětý tužebník, který už znáte. Možná vás zaujmou vysoké růžovokvěté trvalky u plotu – sadec. Výrazně růžová květenství patří plaménce latnaté. A strom na kmínku s kulovitou korunou a velkými listy je katalpa trubačovitá ‚Nana‘. Neodolala jsem 🙂

Vrbinami se tu o nás hemží docela dost. Tato se u nás zatím zabydluje. Pořídila jsem si jen pár kousků. Časem jí chci ale vymezit větší stanoviště, aby se mohla více rozrůst. Říká si vrbina sehnutá (Lysimachia clethroides) podle ohnutého tvaru květenství.

Výhled od echinaceí k „lesnímu“ koutku.

Tentýž výhled s větší dálky.

Echinacea purpurea. Oficiálně potvrzuji. Bezmezně ji miluji :-))

Tak ještě jednou od té prérijní výsadby k „lesnímu“ koutku. Navíc je tu vidět i bělokvětý řebříček bertrám či záplevák 🙂

U červeného plůtku. Výsadba založená loni na jaře. Bez netkané textilie a bez mulče (nepočítám-li ten „živý“ z nenáročných vysetých letniček typu afrikány či černucha damašská) 🙂

Tož tak ještě jednou, od té „prérie“ k lesnímu koutku. V pravém rožku vyčuhuje jeden z našich rakytníků, vedle od něj červenolistá tavola kalinolistá ‚Red Baron‘. A dál už to znáte 🙂

Část naší užitkové části zahrady… jabloň máme podsazenu bylinkami a rybízy. A funguje to 🙂

Kousek od terasy pro mě před pár lety můj muž vybudoval po dlouhém naléhání krásný růžový „oblouk“ 🙂

Výhled k výsadbě u červeného plůtku. O ní už byla řeč.

Třapatkovka nachová ‚Secret Affair‘.

Výhled od komule Davidovy k převislé moruši (Morus alba ‚Pendula‘) a od ní zase k podsadbě pod akátem (Robinia pseudoacacia ‚Twisty Baby‘). Poznámka: křesla nejsou záměrně naaranžovaná, ty tady nechaly děti, když si v lavoru chladily nožky :-))

Průhledy z jednoho místa v zahradě do dalšího já ráda. Tento bych mohla nazvat „od sluníček ke sluníčkům“ alias od rudbeckií k rudbeckiím 🙂

Mimořádně zajímavá trvalka, která se dobře sama přesévá, takže o semenáčky není nikdy nouze 🙂 I tato fotka zachycuje rostlinky, které jsem získala ze semenáčků roztroušených po celé zahradě 🙂

A jmenuje se šuškarda klasnatá. Miluje sluníčko, snáší dobře i sušší podmínky a miluje ji hmyz 🙂

Pohled k vřesovišti. Kromě vřesů a vřesovců zde bydlí i japonský javor (Acer palmatum ‚Dissectum Garnet‘). Tomu letos můj muž, při sekání trávníku ulomil jednu obrovskou větev. Naštěstí se zdá, že bude v pořádku. Daří se tady i kručince lydijské, která je na jaře zahalena do žlutých květů, podobně o něco později kvetoucí kručince barvířské. Žijí tady i orlíčky, borůvky chocholičnaté, rododendrony a azalky (ty nejdou z tohoto místa moc vidět)… a taky montbrécie. O těch už jsem psala 🙂

Když si nějaký výhled v zahradě oblíbím, jsem tam schopna stát a fotit i půlhodiny v kuse :-)) Tady s výhledem k hmyzímu domečku.

A tady i s břízou (Betula pendula ‚Youngii‘).

Montbrécie.

Montbrécie s výhledem k moruši a „prérijní“ výsadbě v zadní části zahrady.

Od vřesoviště k „lesnímu“ koutku.

Při jarním prořezávání vrby pokroucené jsme docela razantní a řežeme opravdu každoročně „na hlavu“. Přemýšlela jsem, co s letošním velkoobjemovějším odpadem… A pak jsem navštívila kamarádku a pochopila .-) Časem uřezané větve chytnou hezkou patinu. Podobně i koule z proutí, které místa mezi vřesy hezky oživí.

Jeden z pravidelných návštěvníků zahrady nepozorovaně pozorován od vřesoviště 🙂

Toho plechového kohoutka muž chvíli vydýchával. Teď už jej chodí narovnávat, pokaždé, když se trochu ohne 🙂

Drobnokvěté růže mám nejraději. Tato si říká „Lovely Fairy‘.

Když prosvítá zapadající sluníčko 🙂

Výhled přes vřesoviště k jednomu ze zahradních oblouků… a žlutozeleně zbarvenému akátu (Robinia pseudoacacia ‚Frisia‘).

Na skok u svíčkovce (Gaura Lindheimeri). Drobné jednoduché květy, ale je jích záplava 🙂

Svíčkovec z opačné strany.

Komule Davidovy, šuškardy…. a velká „hmota“ vrby pokroucené, kterou každý rok časně zjara řežeme velmi výrazně „na hlavu“.

Akát (Robinia pseudoacacia ‚Frisia‘) focený od kotce pro psa.

Už o nich byla řeč. Budou 🙂

Trnovník akát ‚Frisia‘.

Ibišek syrský.

Od oblouku k oblouku 🙂 Keř u vzdálenějšího oblouku je dřín japonský. Na jaře obalen do bílého hávu (velké bílé listeny), na podzim snad růžové plody podobné litchi.