Úpal a úžeh si lidé šasto pletou, protože jejich příznaky si jsou velmi podobné. Postižený si stěžuje na bolest hlavy, nevolnost, může se přidat horečka a zvracení. Oba stavy můžeme zařadit mezi ty, které jsou způsobeny celkovým přehřátím organismu. Nejvíce jsou ohroženy malé děti a starší osoby. Jak je od sebe odlišit a jak jim ideálně předejít?
Úpal nebo úžeh? Jaký je mezi nimi rozdíl a jaká je první pomoc?
(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});
Jak od sebe rozeznat úpal a úžeh?
Přehřátí organismu je jedna z věcí, která nás trápí každé léto.
Úpal a úžeh má většina lidí úzce spojeno s létem, vedry a sluněním. Úžeh je od sluníčka, protože sluníčko žhne, úpal je celkové přehřátí organismu, se sluníčkem však už souviset nemusí.
Úpal
Úpal vzniká z horka. K problému dochází nahromaděním tepla v těle. Pokud organismus nedokáže odvést z těla dostatečné množství tepla termoregulací, pak se zvýšeně zahřívá a tělesná teplota může překročit 40 °C. K úpalu tak můžete přijít prakticky všude, kde hrozí riziko přehřátí, protože je tam moc teplo, dusno, nebo i vlhko.
Úpal nás může potkat nejen v létě, ale také při dlouhé cestě v autě, autobuse nebo při pobytu v místnostech, kde je horko. Nejvíce ohrožení jsou děti a senioři – děti nemají ještě dostatečně vyvinutý termoregulační systém, senioři jej zase mají oslabený. Další rizikovou skupinou jsou lidé s nadváhou a obezitou, jimž termoregulaci přirozeně ztěžuje množství tělesného tuku, které zpomaluje odchod tepla z těla.
Příznaky úpalu jsou malátnost, zvracení, průjem,dýchací potíže, teplota, suchá kůže bez potu, křeče a v nejhorším případě i ztráta vědomí. Vlivem dehydratace má postižený také žízeň.
První pomoc
Postiženého přesuňte do chladné, větrané a stinné místnosti. Je potřeba mu uvolnit mu oděv, a položit do polohy v leže se zdviženými končetinami. aby se cítil co nejlépe. Zásadní je postiženého zchladit, Ochlazujte obklady, především hlavu. Při horečce se doporučuje chladit pomocí obkladů i trup a končetiny. Ochlazování musí být postupné, nesmí se například pacient ponořit do studené vody!Podávejte postiženému po lžičkách tekutinu, ideální jsou iontové nápoje, případně trochu oslazený čaj. Tekutiny podáváme vlažné, ne příliš studené. V případě bezvědomí uložte pacienta do stabilizované polohy a řivolejte lékařskou pomoc.
Prevence
Prevencí je dostatečný příjem tekutin. Nečekejte na pocit žízně, pijte častěji a po menších dávkách. Noste volné lehké oblečení a pravidelně se ochlazujte větrákem.
(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});
Úžeh
Jako pomůcku si můžete pamatovat, že slunce žhne a proto úžeh. Jedná se o přehřátí mozku, ke kterému nejčastěji dochází při dlouhém pobytu na slunci. Nadbytek slunce může způsobit přehřátí mozku a vést až k zápalu mozkových blan. Působením slunečních paprsků se tělo přehřeje a potí se víc, než snese a odcházejí z něj voda i minerály. To se později projeví zvýšenou teplotou, nevolností i zvracením, křečemi a silnou bolestí hlavy, také ztuhlostí v šíji a spálením pokožky. Často bývá též přítomen úpal, takže příznaky si jsou velmi podobné. Na rozdíl od úpalu se úžeh může projevit až s několikahodinovým zpožděním.
První pomoc
Prevencí je opět dostatečný příjem tekutin. V případě úžehu je nutné postiženého dostat ze slunce, ochlazovat hlavu studenými obklady. V případě vážného stavu pacienta je třeba přivolat lékařskou pomoc.
Prevence
V horkých dnech vycházejte ve volném vzdušném oblečení, s pokrývkou hlavy, zásobeni dostatkem vody. Na slunce nechoďte kolem poledne, kdy má největší sílu. Vhodné je ochlazování, například pomocí koupání či sprchování. Ochrana před škodlivým UV-zářením je samozřejmostí, brýle, krémy s ochrannými faktory. Miminka, malé děti, senioři a ti, kdo trpí zejména kardiovaskulárními a dýchacími chorobami by se neměli opalovat vůbec.
