Jarda Kužel :  " Já se ráno probudím a deprese. Já jdu do práce a deprese. Já jdu z práce a ...

A zase deprese ?

Když jdu z  práce, tak nemám. To je zajímavý. Jenom v úterý, když vyzvedávám kluka ze školky, to mám."

Největší stres a depresi bych měla, kdyby mi utekla kočka z bytu.

Tudíž žádné z lokality do lokality.

Svou zodpovědnost ke třem kočičím nájemníkům a rozmazleným vyžírkům jsem přetransformovala do obscese, kdy pravidelně kontroluji před odchodem stav.

Bolela by mne jen myšlenka, že některý z nich živoří na ulici, mrzne a sedí hladově u popelnice.

Slečna Farkašová se vyvaluje obtočená kolem topení a spokojeně zívne s myšlenkou .. neřvi tu a vypadni.

Seniorský přeborník Eda ve skoku do dáli, jehož pokus o světový rekord skončil náhlou operací, přede v ložnici.

A kdepak máme Míšu ?

Chodím po bytě, obývák, kuchyň, koupelna a nic ? Volám, prosím. Zhola nic.

Začínám se potit a odkládám rukavice, bundu a šálu. 

Oběhnu kolečko po bytě, prolezu škrabadla.

Volám, žebrám a jediný, kdo přijde .. vytočený Eda, ruším.

Odložím zimní svetr, jsem zpocená, jsem zničená. 

Jsem kráva, co neuhlídá okres.

Zakleknu, hledám za postelí.

Jen prach. A metrák chlupů.

Procházím tři plus jedna, klepe se mi hlas, natahuji tzv. moldánky. 

Do rytmu klepu kočičími pochutinami.

Nic. 

Po bytě se mnou chodí jako trestné komando vytočený Eda, mňouká. Vytáčím ho já a mé vyřvávání.

A tak řve taky.

Řveme ve dvou.

V naději sem vysypala i koš na prádlo, co kdyby náhodou. 

Odhazovala jsem tam spodní prádlo, kocoura asi nééé ?

Svítím baterkou do prostoru pod postelí, výška deset centimetrů :)

Po čele mi vyskočily kapičky potu, jen v tílku otevírám dveře a je mi to jasné.

Míša opustil okres, když jsem si připravila ke dveřím pytel s odpadky.

Chvatně natahuji bundu a vyrážím ven.

Obíhám blok, brečím a prosím u každého křoví. 

Zrzavá koule chlupů nikde. Proboha, za co? Přejede ho auto, cikáni si ho upečou k večeři.

Můj sladký, mazlivý Míša.

Vracím se domů zdeptaná, stojím u okna, co kdyby ?

Otáčím se a .... mezi ručníky ve skříni zahlédnu zrzavý, chlupatý ocas. 

Vytahuji nic nechápající hromadu chlupů, slepené oči jako vánoční linecká kolečka a já na své hrudi mačkám pět kilo lásky a štěstí.

Jsem ráda, že jsme tentokrát okres uhájili. Jen ty kontroly, ty zpřísníme :)

Adolf Větvička : " Dobjej. Máte jum ? "

Jak zvládám okresní přebor ? Mizerně.

Stejně jako Jarda Kužel z Okresního přeboru / seriál o fotbale a typicky české mentalitě /, který mimochodem miluji a ráda sleduji stále dokola, mám deprese. Ty rozháním během kolem baráku v tílku, protože otužování je hlavně mezi celebritami in. 

Psychologové doporučují pohyb, nu a protože máme v domě opět štěnice, mám za sebou zevrubný velikonoční úklid, postřik a nezaměnitelnou radost, že může být vždy ještě hůř.

Neříkám svrab a neštovice, to druhé jsem zaměnila za štěnice.

Okres jsem tedy tentokrát obhájila, kočičák práh nepřekročil a žádná malá přítulná hejna hmyzu také ne. 

V nejhorším ... máte doma jum ??