O nás ...



ON
Celý týden se na to doslova třásl.
Nemohl se dočkat, až se za ženou a jejich kluky zavřou dveře.
Ukradl si tohle odpoledne pro sebe, tchyni a její příběhy na téma Jsou to všichni zloději, pro jednou vynechal.
Rozsvítil lampičku, otevřel víčko lepidla a nasadil si brýle.
Pinzetou vzal kousek dřívka a dolepil další malou vrtulku u válečného bombardovacího letadla.
Prožíval stav blaženosti, jediné, co kazilo jeho vrchol, byla spuštěná televize v obývacím pokoji.
Dolepím, zaběhnu ji vypnout. Miluji ticho, honilo se mu hlavou.
Propadl vášni, odhmotnil tělo a drobnými tahy lehce maloval zelenou barvou.
.... při každém spláchnutí se do místnosti rozletí aerosol fekálních bakterií, které zde vidíte po celém prostoru koupelny. Celé vybavení místnosti je zahlceno miliardami nepřátelských bakterií, které se množí na ručnících, zubních kartáčcích, na kosmetice ...
Zbystřil pozornost, jaké fekální bakterie ? Jaká koupelna ?
... naši přední odborníci se během několika let zabývali podrobnou studií a došli k poměrně jednoznačnému stanovisku, pokud si každý z nás nechce ráno či večer čistit zuby s příměsí fekálních bakterií, musí ...
To už stál u dveří obývacího pokoje a netrpělivě očekával, co komentátorka poví.
.... pokud před každým spláchnutím zavřete toaletu, tedy sundáte i to pověstné prkénko, eliminujete potřísnění celé místnosti na minimum. Nebudete své tělo otírat do kapiček stolice, nebude mít na zubním kartáčku moč a váš parfém bude vonět jarní loukou, nikoliv nánosem žumpy.
Došel do koupelny a poprvé se u dveří zastyděl. Stačí tak málo, sundat prkénko a zavřít záchod  ...

ONA
Gaudeamus igitur juvenes dum sumus.
Celé těhotenství ležela se " stehem "  a nohama nahoře. Když přišly křížové bolesti a s kapačkou chodila po hekárně, chtěla toho netvora z břicha vytáhnout a rychle. Uviděla svou dceru, zapomenuto.
Gaudeamus igitur juvenus dum sumus.
Co zub, to horečka a proplakané noci. Nosila svou roční dceru celou noc, padala únavou, hlava jí třeštila a hledala pozitiva na mateřství, na rozkousaných bradavkách, na břišním rozestupu svalů.
Post jucundam juventutem post molestam senectutem.
Na dětskou pohotovost se mohli nastěhovat, lego v nose, rozmlácená kolena z jízdy na kole, tři stehy na čele po pádu z vrby u babičky, bolestivý apendix na poslední chvíli diagnostikovaný než se protrhl.
Nos habebit humus nos habebit humus.
První cigareta, první ředitelská důtka, první útěk z domova. Slzy, bolest, vztek a beznaděj.
První místo v republice v matematicko - fyzikální olympiádě, první medaile z aerobiku, první borůvkový dort babičce ke kulatinám. Radost, hrdost a nadšení.
Vita nostra brevis est brevi finietur.
Stojí uprostřed velké auly Karolina, tlačí jí nové lodičky, nesedl jí lak na vlasy a svědí.
Slavnostně zasedá akademický senát, vchází absolventi a její dcera.
Přes slzy nevidí, hlavou jako ztřeštěný běží krátký film. Stálo to celé za to.
Radujme se, přátelé. Gaudeamus igitur.

ONI
Dívá se na ní a přemýšlí. Proč už se nesměje, proč se mi vyhýbá, má jiného ?
Kdy naposledy mne objala, lípla hubičku pro štěstí, když jsem odjížděl ?
Míchá guláš a polyká slzy. Jak mu to řekne ?
Už nikdy jí vášnivě neobejme, nepomiluje, najde si jinou. A zase polyká slzy.
Dny se slévají do jednoho. Ticho, prázdno a lehké našlapování.
Pár slov a propast. Pár pohledů a slzy. Pokus o milování a peřiny v obýváku.
Holí se v koupelně, otírá tvář jemně vonící vodou. Chce jí vonět.
Potkají se na chodbě, vyhne se mu pohledem. A zase pláče.
A dost !!
Hřmí jeho hlas celým domem, chce slyšet pravdu, chce vědět, na čem je !
Proč se mi má krásná žena vyhýbá, proč se přede mnou zavírá ?
Dívá se pohledem tak bolestivým, svírá se mu srdce, je snad nemocná ?
Pohledem laně, mezi slanými slzami mu potichu šeptá svou svízel.
Věty doznání, věty osvobozující. Věty pro ženu tak bolestivé, tak nepříjemné.
Stojí proti sobě, jedno tělo, jedna duše a dvacet let společného žití.
Přežili zatopený dům při povodni, přežili nedostatek peněz, přežili ztrátu milovaných rodičů.
Přežijí i tu zubní náhradu. Pro jedny klapačky se svět nezboří.


Skládáme mozaiku svého žití. On, ona, oni.
A vše je o nás. Jak se změní pohled na obyčejné záchodové prkénko. Jak si za zvuků studentské hymny uvědomíme, že po každé bolesti přijde i pocit štěstí, zadostiučinění.
Jak se bojíme ztráty svých jistot, konec světa v nás vyburcuje ztráta zubů, přitom riskujeme něco daleko víc, teplou náruč svého muže.
Přeji vám krásný víkend. Vaše blondýna.