Říjen a listopad na strakaté kobyle jezdí ....
Naši předci měli k přírodě daleko blíž než my, vnímali jí a soustavně s ní nebojovali.
Přijímali stav věcí s přirozeností a tento pakt nehnali do věčných extrémů.
Postřehy a spjatost se zemí, sluncem, vodou i vzduchem shrnuli do lidových pranostik.
Mnohokrát jsem se podivila nad moudrostí, která v nich zůstala věky zakonzervována.
Letošní říjen svými teplotními rekordy pozdržel kobylku ve stáji a příroda vypadá, že si pozdní babí léto užívá.
Slunce vysoko nad horizontem dává svou silou najevo, že ještě chvíli nám dovolí nosit krátký rukáv než se zahalíme do teplých kabátů, čepic a šál. Užijme si s lidskou poživačností poslední záchvěvy než ruku v ruce s prvními mrazíky strakatá kobylka proběhne naší zemí a listí se začne barvit, den krátit a slunce za mlhou schovávat.
