Z cestovatelského deníku ...

.... jak na indiánské fíky.


K napsání tohoto pojednání mne inspirovala příjemná tvář a laskavý dotaz paní prodavačky v mém oblíbené obchodním řetězci, kde jsem si oválné plody opuncií kupovala. Nestyděla se přidat i paní za mnou, jak se kaktusové fíky jí, jak chutnají, zda lze najít využití i v naší kuchyni.
Toto exotické ovoce jsem poprvé ochutnala na italském ostrově Ischia. Vhodné klima k pěstování opuncie mexické dopomáhá ke šťavnatým plodům, které se v době zrání povalují pod obrovskými kaktusy jako u nás jablka v sadech.
První plod jsem ochutnala jako Neználek, lahodná, šťavnatá příchuť přezrálého ovoce pohladila chuťové pohárky. Nenasytně jsem vtahovala do sebe novou chuť, lze přirovnat k hruškám.
Jako daň za nenažranost / estéti slovní obrat odpustí či přivřou oči /  i neznalost jsem si odnesla ruce plné drobných háčků, které se nesnadně z kůže odstraňují. Neumím nic napůl, takže jsem na pichlavou upomínku z rukou i úst, vzpomínala hodně dlouho. Nikterak to nezabránilo, abych si tuto zkušenost nezopakovala znova další rok, protože kdo jednou ochutná, rád se vrací, rád požitkářsky opakuje.
Mexičtí domorodci mají na tuto zákeřnost jednoduchý recept, fíky hodí na zem do písku a chodidlem je odrolí. Zatím jsem nenacvičovala :-)


Pokračování článku