U babičky s holkama

Zůstali jsme na Vysočině u babičky skoro týden. Trochu haluzově jsme strávili den v ZOO Hluboká, neboť muž si jel zapádlovat a vzal nás s sebou. Nerada jsem poslední dobou kdekoli na výletě s dětmi sama, nějak to špatně psychicky snáším, ale tentokrát byly zlaté. Třeba se blýská na lepší časy.

Postupně nás klátila nějaká střevní nemoc, takže jsme společně na kole byli jen jednou - naši tradiční trasu do nádherně opraveného pivovaru v Kamenici. Zpáteční cesta do kopce byla očistec - budiž Terezce odpuštěno, že na ni nejspíš už lezla ta zákeřná jednodenní nemoc.

Vyzkoušeli jsme discgolf u kamarádů ve Vlasenici - a nadchl nás.

Jeden půlden jsme strávili v Telči - odpoledne všichni i s babičkou a dědou v zámeckém parku na Divadle Víti Marčíka, na večerní koncert Karla Plíhala jsme vzali jen Klárku. Po koncertě totiž následovalo v parku další noční divadlo s tajemným názvem O holčičce, která se ještě nenarodila. Líbilo se nám moc.

Sbírali jsme houby a borůvky, holky pomáhaly skládat dřevo a vajíčka slepicím braly přímo zpod zadnice. I borůvkové knedle na paře jsme letos měli. Na hromádce písku na dvorku jsme vymysleli dráhy pro tenisáky, které si holky hýčkaly, po dešti opravovaly a vytuňovaly celý týden.

Dobře nám bylo..

Kapr vycvičený na házení granulek pro kačeny

Minulý víkend jsme do výletního alba s názvem Vysočina přidali i Vodní dům v Hulicích (kousek od hráze Švihovské nádrže), který musí nadchnout každé dítě i hravého rodiče. Mě teda dostal..

Atrium s vodním hřištěm znázorňujícím vodní tok od pramene k ústí se spoustou mlýnků, přehrad, vodotrysků, splávků a jiných technických hračiček. V jednom rameni nerezového potůčku děti vymysleli i šoupací skluzavku