... napříč generacemi ...
Když nedávno zveřejnila Jiřinka na svém blogu svatební výzvu, 
řekla jsem si, že se i této výzvy zúčastním. 
Nedávno jsem si zrovna prohlížela různé svatební fotky,
takže jsem věděla, že nějaké mám.
Ale dnes, když jich mám pár vybrat, tak nevím které, 
protože mi přijdou (hlavně ty naše) nepoužitelné. :o) 
Na žádné fotce nejsme totiž sami a u fotografa jsem nebyli.
Nakonec jsem se s tím poprala, fotky přefotila a tak vás zvu na pár svateb.
Teda na tři. 

Svatební foto mých rodičů, ti se brali v letech sedmdesátých 
a asi po deseti letech se rozvedli.



Naše svatební foto, brali jsme se v devadesátých letech 
a naší Katce bylo devět měsíců.



A Katky svatba. 
Brali se loni a více fotek jste mohli vidět zde. 



Ještě nás čeká svatba syna Lukáše, ale to kdo ví, kdy bude.

Věřím, že už brzy budou moci svatebčané být na obřadě bez roušek.
Protože fotky rodičů a svědků s rouškou musí být strašné.
 Stejně si za pár hodin spolu sednou k jednomu stolu, 
zatančí na jednom parketě a popijí u jednoho baru.
A od vysloveného ANO jsou vlastně všichni jedna rodina. :o)
No, novomanželům ani fotografům teď nezávidím.
Nechci to zlehčovat, jenom mi toto nařízení přijde nepochopitelné.

Přeji vám příjemný víkend plný příjemných zážitků.
Dáša F.