Za snahu a velké nasazení jsem obě děti (Viki patří velký dík za neustálou psychickou podporu mladšího brášky) odměnila návštěvou frýdlantské cukrárny, kde si vychutnaly zmrzlinový pohár a jedno cukrářské „oko“ (nemohla jsem se při tom na ně koukat, působilo to dost morbidně, nevím, kde se to v nich vzalo… :-).
Pro velký úspěch zítra jedeme zas… a pozor – Jirka se už moc těší! :-)))