... na vedlejším pozemku ...
Od loňského srpna na vedlejším (už našem) pozemku stále budujeme.
Nejdřív stavba skladu..., první zmínka na koci příspěvku zde, 
na podzim bourání jedné stavbičky, na jaře bourání druhé stavbičky.
 (To jak Mírovi prasklo sklo v ruce a jeli jsme na šití, měl 11 stehů.)
A ještě nás, co nevidět, čeká jedno bourání plechové boudy.
Takže se opravdu nenudíme a každou volnou chvilku trávíme prací.
Chodníčky se zpozdily, ale už jsou také hotové a tak se konečně věnujeme 
terénním úpravám. Včera jsme odvezli na sběrný dvůr pátou káru bordelu.
Pozemek máme s věcným břemenem a bývalý majitel ho může stále užívat,
 takže některé stavby (skleník, plechová garáž a ještě jedna bouda musí zůstat).
Dnes vás pozvu na pozemek, kde je sice ještě moc práce před námi, 
ale už i spousta práce za námi. 
Fotky jsou dokumentární, takže žádná parádní podívaná, ale trošku se to rýsuje.

Původní souboudí, které od loňska postupně likvidujeme. :o)

Podzimní bourání přístřešku, toho vedle plechové boudy.


Zbouráno .o)

 

Jarní bourání verandy a ona tabule skla, která Mírovi praskla v ruce 
a naštěstí mu pořezala jen tu ruku. 
A likvidace té plechové boudy vpravo nás teprve čeká.


Loňský pohled na studnu při výkopech základů. 


A letošní její osazování. (Uvidíme, co vše se chytne.)


Foto rohu u studny před srovnáním terénu.
Jo, a fasáda nás čeká buď v létě, nebo na podzim.

Na pozemku byla všude spousta cihel a protože jsme nevěděli, kam je zlikvidovat, 
tak jsem je použila do chodníčku.





Pohled a úpravy u vchodu. 
(Plechová garáž na pár let ještě musí zůstat.)


Natahování pletiva a navážení zeminy k chodníčku.


 A já si postupně, z kostek, co jsme tu také našli, 
dodělávám okraj budoucího záhonku.

A proč Vám to všechno píši? 
Aby jste mi prominuly absenci  při čtení vašich blogů.
Tento týden už trochu v poho, ale minulý týden jsme oba padali na ....
Víme, že musíme odpočívat, ale zároveň chceme mít co nejvíc hotovo 
a tak makáme sedm dní v týdnu a na relax nezbývá čas.
Ale jak píšu, už se to pomalu rýsuje a včera jsme si konečně sedli chvíli na terase.
V sobotu u nás slaví dcera narozky, příští víkend jsme pozvaní na další narozky  
a pak pojedeme na tři dny na Šumavu.
Začínáme malinko zvolňovat a to mne uklidňuje.

Posílám všem pozdravy a těším se, 
až o víkendu nakouknu, co je u vás nového.
Dáša F.

PS: Začínají mi kvést lupiny.
Až budu mít chvilku, nafotím. Je to nádherná podívaná.