Ahoj všichni, zdravím vás po menší pauzičce. 🙂 Je toho na mě nějak moc ~ obávám se, že míň už toho asi nebude ~, každopádně kdo mě sleduje, ten ví, kdo neví, ten se hned dozví. 🙂
Je tu jedna taková větší menší novinka, ano, začínám být lehce prostorově výraznější a asi to nebude tak přežíráním se, hlavně přes Vánoce, nebo leností nic se sebou nedělat ~ i když to v tom možná taky trošku hraje roli, jako vždy 🙂 ~ je to tím, že už 19 týdnů plus nějaké drobné, nemám své tělo jen pro sebe, je tam mini nájemníček, který mi už skoro 5 měsíců odmítá platit nájem a všechny služby kolem a jelikož se mu u mě líbí ~ ještě aby ne, má to zadara ~ a nic mu nechybí, tak se tam hodlá ještě na nějaký čas usadit. Musím říct, je to celkem změna, to druhé. Při prvním jsem věděla přesně týden, den, minuty a vteřiny mého těhotenství, teď když se mě někdo zeptá jak dlouho jsem, odpovím nějaké číslo a pak si uvědomím, jééé to už jsem ale říkala před 14 dny, no nevadí. 😀 Poprvé řešení toho, že bych neměla nic nosit a zvedat, se teď úplně přesně neděje, řekla bych, že to spíš ani nejde, náš miláček, jak kdyby to tušil, by chtěl z ničeho nic chovat 100 častěji než dřív, do auta a z auta si taky sám nevyleze, nákupy, kočár a další věci se taky najednou neobjeví na svém místě, no prostě leháro to moc není 🙂 Každovečerní únava mě ale vždy velice rychle, jistě a tvrdě doběhne. 🙂
Příběh o zjištění pohlaví, jsme museli pojmout jak jinak než netradičně. ~ to bysme ani nebyli my, mít to obyč ~
Můj muž přišel s návrhem ~ nebojte, nevymyslel to, jen trošku ještě povýšil, řekl mu to jeho učitel AJ z Chicaga, prý to tam takhle často rodiče v očekávání dělají ~ nechat udělat dort a náplň buď modrou nebo růžovou, dle pohlaví. Svolá se celá rodina, zakrojí se a všichni to společně zjistí. To povýšení spočívá v tom, že si to nenecháme říct ani my, poprosíme doktora aby napsal pohlaví do obálky a tak hezky zalepené, nedotčené doneseme k paní cukrářce.
Tak, ultrazvuk kdy už by mohlo být něco vidět proběhl 23.12, asi nejvtipnější návštěva gynekologa za mé éry těhotenství a půl. Šla s námi ještě naše kamarádka a Maxíček samozřejmě. Když jsem šla na řadu, náš brouček provedl zkoušku co dokáže udržet plínka a celkem malá čekárna se stala místností pro plynové masky. Můj statečný muž se tedy ujal zachránit všechny kolem. ~ asi vám nemusím říkat ten pech, že jsem vzala jen jednu plínu navíc, kterou v průběhu boje s tatínkem náš miláček lehce počůral ještě než mu jí nasadil, no maminka v tu chvíli na odstřel ~
Nicméně, možnost podívat se na naší druhou ratolest tedy vyhrála kamarádka, pro kterou to byl poprvé zážitek. A je to tu, pan doktor zkoumá, hledá, zvětšuje, zmenšuje a vypadá na to, že nic moc nevidí. Ultrazvuk zakončil slovy, že mi nic napsat nemůže, protože si vůbec není ani trochu jistej a rozhodně nechce riskovat, že si pak na něj někdo počká venku s „bejsbolkou“ když to řekne špatně. Jelikož jsem odmítala říct své 30 členné rodině, která se k nám chystala 26.12, že je to prostě dítě jak mi poradil, začaly jsme přemlouvat. Po chvíli z něj vypadlo, že to ví tak na 75%, což mi naprosto stačilo. Po půl hodině úsměvného přemlouvání a vyprávění historek ~ myslím, že nás slyšeli i lidé o barák vedle ~ jsem dostala obálku. 🙂
Tak teď už jen vyřešit dort, kdo by nám ho asi tak upekl na Štědrý den? 😀 Proč bychom to mohli mít jednoduše když to jde i složitě, že? Napadla mě jediná šikovná cukrářka od nás z Pyšel ~ najdete jí pod fb jako Vercisa dorty // https://www.facebook.com/vercisa/?fref=ts // ~ tak jsem jí zkusila napsat a popsat situaci. Odpověděla se slovy: „Normálně bych vás poslala do háje, ale jelikož se mi ten nápad dost líbí, tak vám ho upeču“. Hurááááá zvládli jsme to, vše je ready na příjezd rodiny. Na dort jsem nechala polevou vytesat přesná procenta, aby to bylo jasné, že vlastně nic jasné ještě není. 🙂
Zakrojení mělo proběhnout live na fb, podala jsem tel švagrovi s tím, že už to nahrává, no můžete hádat, když mi ho vracel, tak úplně dole v rohu bylo tlačítko spustit nahrávání, jak taky jinak bloncko. No nic, můj muž prozřetelně dal svůj tel ještě někomu jinému na natočení, jakoby to tušil nebo mě snad znal.
Dobře, už přestávám kecat a přijdu k věci, náplň byla………..modrááááá. 75% bratříček. Juhuuuu.
17.1 jsem šla na kontrolu s tím, že mi pan doktor toho pinďu potvrdí na 100%, ale co se k mému překvapení nestalo? Vše je jinak a nyní se do vedení na 75% dostává pinďula holčička. 🙂 ~ nebojte, dort už jsme nedělali 🙂 ~ Takže je to víc napínavé než jsme čekali, jsem zvědavá kdo to bude za měsíc, můžeme dát sázky. 🙂 Můj manžel to okomentoval se slovy: „Já si to myslel, to jen potvrzuje Tvou nynější úchylnost na růžovou barvu a těch pár, asi 100, pupínků na obličeji“ 😀 no není to miláček? 🙂
Nyní je tedy situace jasně růžová, hned po dalším ultra dám info. Hlavně aby mě pan doktor nepřekvapil a neřekl, tak to bude holka, ale i kluk maminko, máte je tam oba. No to by mi těch pupínků naskočilo asi trochu víc. 🙂
Koukám, že jsem se nějak rozepsala, už končím nebojte, už teď je z toho román pro ženy. 🙂
Hezký mrazivý zbytek dne 🙂
Vaše BYLYLU
