A aby to nevypadalo, že jsem se tam jenom poflakovala… tak přikládám i několik „pracovnějších“ fotek 🙂
Po „Puy du Foušském“ vymrznutí mi byla pár dnů permanentní zima… zryla jsem tak ségře další kus trávníku na nový záhon před domem, abych se trochu zahřála… jo a fungovalo to skvěle 🙂 Později jsme v něm spolu půdu ještě kopačkami rozmělnily a připravily na výsadbu keříků a trvalek (letos už ale moc parády nenadělají, tak třeba příští rok :-)).
Stihly jsme spolu zajet do jedné bezva francouzské okrasné a ovocné školky, se sympatickým majitelem domluvit dodávku rostlin do nového záhonku i ovocné stromy a keře do zahrady.
Veškeré dostupné nářadí jsme pak užily při kopání jam pro ovocné keře a stromy. Původně ségra mluvila jen o třech stromech letos na podzim. Ale když jsem vyryla tři jámy, usoudila nakonec, že těch stromů bude pět
A taky jsme pro ni vybudovaly vytoužený vyvýšený zeleninový záhon… No vlastně dva, protože co už, když už, že? Básní o tom, jak bude chovat ovce nebo kozy, mít vlastní slepice, poníka, pěstovat zeleninu, ovoce… Tak jsem zvědavá, jak dlouho jí to vydrží.
I to byl jeden z důvodů, proč jsme k tvorbě záhonů použili materiál dostupný na místě (staré větve z její dubové aleje), bioodpad (staré větve, chrastí, listí, drny z předchozí úpravy záhonu…), který vydala zahrada, vč. extra uleželého kompostu ještě od předchozího majitele zahrady. Přírodnější už to fakt být nemůže
A (ještě před tou francouzskou rýmičkou) jsem stihla dvakrát i vyběhnout… běhá se tam krásně… ale těžce, měla jsem pocit, jako bych s sebou táhla mnohem těžší nohy, než jsem zvyklá od nás… to kroužení kolem místního rybníku v první den ale mělo svoje kouzlo 🙂
A to už bude (skoro) vše z mých podzimních francouzských cest .-)
Krásný den
A.
