Když mi rozvete srdcovka, vzpomínám na dětství. Tuto nádhernou květnovou trvalku, která kvete pouze jednou do roka a to v květnu, mám spojenou s babičinou zahrádkou v Medlešicích. Jako malá holčička jsem fascinovaně stála u "keříčku" zasazeném na polostinném místě a pozorovala drobné růžové kvítky ve tvaru srdíčka s bílým středem na "větvičce". Asi byla tato srdcovka vyjímečná, protože se kolemjdoucí zastavovali a obdivovali jí i slovy. Zajímavé je, že pro babičku Boženku nebyla tou "podstatnou" květinou, nikdy na ni nepěla žádné ódy, prostě milovala květiny jiné, spojené s jejími příběhy. Ale srdcovku nijak neomezovala a nepřesazovala a vytrvalá srdcovka si postupně během let vytvořila nové odnože a vesele se rozrůstala.
Je to prosté, vyberte jí místo, které bude klidné a nebudete zde během sezóny zbytečně okopávat půdu... prostě mezi dalšími trvalkami, které začnou kvést na počátku června, kdy již srdcovka není exkluzivní rostlinou, ale postupně sesychajícím a žloutnoucím křoviskem. Srdcovka totiž po odkvětu ztratí svou sílu a postupně se během léta uklidí zpět do země, kde vyčká na další rok, kdy na počátku dubna vyrazí ze země její první listy a lodyhy, na kterých se postupně objeví květy ve tvaru srdíček. Variety jsou asi tři, růžová, bílá a tmavě růžová s červeným nádechem.
Pokud dáte srdcovce prostor a klid, tak se sama rozmnoží. Tyto zakořeněné rostlinky můžete po jejím odvětu přesadit. Nemá ráda místa s nepropustnou jílovitou půdou a má ráda vlhko.
