Až teď jsem se dostala k tomu sepsat vám, jaké to bylo na teambuildingu ve Špindlu. Teď, když už je tam dávno sníh a pořádná zimní atmosféra. Ale tak nevadí, vy si ho tam domyslíte, nebo ne, ten barevnej podzim je taky moc vyvedenej.

Myslím, že jsme chytli jeden z posledních týdnů, kdy to tam ještě nepokryla sněhová deka. Za to byla ale všude magická mlha a nám už od rána bylo jasné, že žádné výhledy ze Sněžky se nebudou konat. To nás ale neodradilo a vydali jsme se na túru lesem. Sněžka byl vlastně náš první pořádný výšlap, od té doby jsme toho na horách nachodili už hodně a já už se vybavila i pořádnými botami. Taky jsem zběhlá už i v tom, co všechno si mám zabalit na cestu nahoru. Nesmí chybět několik vrstev oblečení, protože nahoru je vám vedro, jak makáte, abyste si to tam vyšlápli, na vrcholku zase pěkně fouká, takže se neobejdete bez čepice a šály a dlouhých rukávů, a dolů mrznete ještě víc a k tomu vám 100% pořádně vyhládne.

Podzim na horách je mokrý, stejně jako jaro. Bez pláštěnky nebo nepromokavé bundy a hlavně bot to ani nezkoušejte. Není nic horšího, když máte celou cestu mokré ponožky nebo hlavu.

Ty výhledy jsme stihli alespoň cestou nahoru. Co si pamatuji, tak poprvé jsem to šli druhou stranou od Pece a musím říct, že tahle trasa ze Špindlu mě baví mnohem více a je na stoupání i příjemnější a podle mě za jasnějšího počasí i víc zajímavější na výhledy. Hmm, tak zas v létě, až bude těch dvacet venku 😀

A tahle část, kdy si to kráčíte po dřevěné pěšince mokřinami byla úplně magická. Každou chvíli se před váma zjevilo úplně něco jiného. Vítr si pohrával s oblačností, jak se mu zachtělo. Chvíli jste měli před očima jasno a co jste se podívali bokem, tak zase mlíko. Tohle mě hodně bavilo…

Momentka, kdy vítr odvál oblačnost na chvíli pryč. Po zmáčknutí spouště už zase ale nebylo skoro nic vidět. Jinak v tomhle podzimním období před zahájením sezóny se nespoléhejte, že je na vrcholku otevřená hospoda. My se do luční boudy vrátily po výšlapu hladoví jak vlci. Ještě že nás zachránila jejich domácí poctivá polévka a mega obří rohlík posypaný mákem přes celý stůl. Nekecám, na ten si tam musíte zajít!

Na chvíli jsme si zaskočili do polské boudy se ohřát, vypít čaj z termosky (na ty jejich ceny raději ani nekoukejte) a pokračovali jsme směr na českou stranu strmě nahoru.

Z té druhé strany, když se díváte dolů, ten pohled vypadá mnohem lépe. Kdo na Sněžce nikdy nebyl, tak vás možná překvapí, jak je poslední část výšlapu na vrcholek strmá. Ale nenechte se tím zaleknout, dá se to hravě vyjít.

Může mi někdo vysvětlit, proč mají Poláci dole tak pěkné počasí? Polojasno se sluníčkem a u nás totálně zataženo s deštěm. Taky chci tuhle protekci, až se zase někam příště vydám 😀

No neříkala jsem to..? A k tomu si nemáte nahoře ani kde odskočit, natož skočit na jídlo, když vám všude zavřou. Já si umím vždycky vybrat tu nejvhodnější dobu na výlet. Ale což, aspoň jsme to tam měli skoro jen pro sebe. Ani se nedivím, komu by se chtělo, že?

Ale tohle to naprosto vynahradilo. Po tom, co jsme slezli zpět do Špindlu, vrhli jsme se na večeři, drink a já usnula na pokoji jako malé děcko. Ráno bylo vymalované jako z obrázku. Zasloužené kafe a kupa jídla k snídani. Jestli chcete tip, kde jsme byli ubytovaní, tak mrkněte na hotel Olympie, kde jsem byla s týmem z Amazing Places.

Zvenku se tváří jako tradiční horský hotýlek, ale uvnitř prošel částečnou rekonstrukcí, takže tu můžete posnídat nebo poobědvat s takovým nádherným výhledem.

Už jsem psala, kolik jsem do toho zase dostala? To je tak vždycky, když se probudím po pár skleničkám, to mám pak chuť sníst všechno. Sladké, slané a nesmí chybět vajíčka a kafe, které mě postaví na nohy.

A nejedno kafe. protože ten den jsem potřebovala být fresh, protože mě čekala část prezentace pro partnery.

Jestli se do Špindlu chystáte na zimní dovolenou, tak si tohle místo nenechte ujít, má to atmosféru a navíc jste skoro na okraji, takže klid a relax.

A na ten odpočinek můžete využít i jejich wellness. Já bych si tohle zopakovala hned. Bazén, vířivku, saunu, bublinky a tenhle výhled. Nechcete se jet někdo rozmazlovat se mnou..?
Jaká místa byste mi v Krkonoších doporučili? Ať už v zimě nebo v létě. Hory jsou prostě láska  a třeba se jednou dopracuju i k těm zimním sportům…