Tak dlouho jsme se odhodlávali nechat si do snad nejkřivějšího rohu v našem domě vyrobit špajz na míru, až jsme skončili u IKEA skříněk a polic. Roh totiž není tak úplně roh a má více než 90 stupňů, navíc zdi zdola nahoru jakoby padají. Starý dům je holt starý dům. Původní vysokou skříň jsme proto vzdali - křivost by to jen podtrhlo. Jednu neděli mě napadlo využít horních kuchyňských skříněk, postavit je na zem na nožičky, nahoru koupit smrkovou desku a stejné smrkové desky využít jako police. V pondělí jsme skříňky zajeli koupit, v úterý to Karel smontoval a já během několika večerů přestěhovala obsahy snad všech kuchyňských šuplat. Já nadšeně, protože doteď bylo všechno všude obsahem přetékající, muž už méně nadšeně, protože doteď nemůže spoustu věcí najít.. Kochám se neustále, přijde mi, že tenhle tmavý kout neskutečně prokoukl. Pár fotek před a po..
     
     
 
Horní police zatím na svůj náklad čeká, líbily by se mi květiny, ale nevím, jestli je tam neutrápím temnem.
Původně jsem si do polic chtěla nakoupit pěkné sklenice. Nakonec mi ale přišlo, že bych za ně dala majlant, a že ty klasické od medu, kterých mám pěknou sbírku, poslouží taky dobře. Nálepka je z černé lesklé tapety popsaná bílou pastelkou. Víčka už se mi díky sklenicemi dobře zásobené kamarádce podařilo sjednotit do černé a bílé barvy, takže už jsou skleničky pěkně sladěné.
Poličkám na protější stěně - v cihlové nice - se díky novým skříňkám krásně odlehčilo. Konečně je v nich jen srovnané nádobí a ne všechno možné, co zrovna nebylo kam dát.
A ještě jedna fotka mimo špajz - zamilovala jsem se do tmavých utěrek, které nejsou po prvním použití celé flekaté. A taky do retro sifonovače, který jsme dostali od našich.