Tak toto je vlastně článek o lásce ke špagetám…
Kdysi dávno, byla a stála, jedna hospoda za Národním divadlem a ta se jmenovala U Zpěváčků a byla to klasická čtyřka. Dobře, tak klasická čtyřka to nebyla, možná to byla tak pětka nebo šestka, ale byla výjimečná. Scházela se tam řada  zajímavých osob, která se v sobotních odpoledních přesunovala na Žofín, kde se pořádaly těsně po revoluci nezávislé hudební produkce. Dnes, když mrknu na net, tak restauraci nacházím i s pěknou reklamou. Vypadá čistě, lákavě, asi tak jako dalších tři sta hospod v okolí… ale cosi tomu chybí.  No nic, život jde dál…Psát chci o tom, že zde tehdy vařili vynikající špagety. Neměli konkurenci! S dnešními italskými spaghettami, omáčkami a ingrediencemi, které si můžete objednat skoro kdekoliv, neměli nic společného. Bohužel, už nikdy jsem Zpěváčkovy špagety nejedla, ale občas se mi o nich, o té vynikající chuti, zdá!

Špagety vařím tak dvakrát do měsíce. Vždy s omáčkou, ingredience měním, podle toho zda-li se pokouším o spaghetti carbonara, bolognese, aglio olio. Ráda mám čerstvé bylinky, které vhozením těsně před ukončením vaření, dokončí chuť.

Ráda používám kvalitní rajčatový základ. Takový, který není hořký a podobá se nejvíce doma připravovanému rajskému základu z čerstvých masitých rajčat, bylin, česneku a olivového oleje a v tomto případě, dobré mleté hovězí maso. Někdo přidává červené víno, já jsem použila pár kapek citronu. Sůl, cukr (minimálně), mletý pepř, nadrobno nasekanou cibuli osmaženou dozlatova na olivovém oleji, stroužek česneku, olivový olej a hrst bylinek. Hrstičku sýru na závěr a přeji dobrou chuť!


Pokud máte nějaký ověřený a Vámi oblíbený recept na spaghetti, tak sem s ním.