Poslední dobou mě baví šít trochu víc sériově. Nastříhat si látku na pět až deset etujek, stejný počet zipů a podšívek. Ve větším počtu kusů se to na látce lépe vyměřuje, šití jde rychleji od ruky a můžu vypnout hlavu a zapnout podcast.
Už jsem ale zjistila, že to s počtem nesmím přehnat - více než deset kousků už je moc a přestává mě to bavit. Taky je mnohem zábavnější nešít jich všech deset ze stejné látky, zároveň je ale dobře mít látky podobných barev, abych nemusela měnit nitě.
Někdy šiju vyloženě manufakturním způsobem - přišiju deset látkových koncovek na jednu stranu zipů, pak deset na druhou, potom látky a podšívky k zipům, celou etuji kolem dokola a nakonec sešít dna, postupně je protočit na lícovou stranu a zašít protáčecí otvor k podšívce. Někdy mi více vyhovuje od sešívání kolem dokola už dovézt každou do zdárného konce postupně. A někdy taky deset minut hledám dva chybějící kousky vnější látky a nakonec je najdu přišité omylem všechny najednou k jednomu zipu. Celkově ale (většinou) tenhle způsob šití dost šetří čas.
U voděodolných etují jsem skončila na pěti vzorech, více jich nejspíš v dohledné době nebude. Můj a Klárčin favorit je zbrusu nová mentolová, u vás podle prodeje vede šedá a tmavé lišky.
Momentálně jich mám pěknou hromádku.
