Možná, že úplně první příspěvek tohoto roku nemá příliš optimistický název, ale je to pravda… Schází mi zelená barva… anebo mi schází bílá barva? Vlastně ani nevím… Na tři krále, minulý rok to vypadalo venku přesně takto:
Dnes po roce, bylo přes den u nás 12 st. C, slunce svítilo odpoledne o sto šest, macešky kvetly, sem tak jsem zahlédla i osamělý růžový květ, ale zelené barvy bylo vidět zoufale málo! Tak jsem zaskočila do lesa, abych potkala více zelené barvy na jehličnatých stromech, v mechu a lišejnících. I nezdolné traviny se zelenaly a listová růžice budoucí divizny, byla těsně u země taky zelená. Zato cesty byly rozbahněné, všude byly samé kaluže… Kaluže jsem nefotila, ale jinak to vypadalo asi takto:
Po sněhu ani památky, ale trochu té zelené nádhery lze skutečně spatřit. Je skromná, zcela u země, má pár milimetrů až centimetrů a po pravdě, jsem si až teď všimla, kolik je jí druhů. Tak moji milí, přátelé, nastal nám nový rok. Přišel a zvítězil a co nám přinese je zatím ve hvězdách… V každém případě přeji všem dobrým lidem pevné zdraví a mnoho příjemných zážitků, setkání a prosté radosti ze života. Těším se na Vás zde či u Vás a díky za Vaši přízeň! Diana 
A protože toto je blog o kytkách, tak pár gerber, které jsem dostala k mému svátku, dnes ozvláštněných nasbíraným roštím v lese na Tři krále… jsou to suché větve modřínu, zelené větve borovice, větvičky borůvčí a pár snítek uschlých travin…
