Hnízdo sokolů stěhovavých se nachází na římse budovy v Melbourne v Australii.
Sokoli žijí v hnízdní budce na římse budovy od počátku 90. let. V roce 2016 byla k hnízdu nainstalována kamera s vysokým rozlišením.
Toto je aktivní místo divokých sokolů. 100% pozitivní výsledek není zaručen. Do hnízdění se nezasahuje. To znamená, že někteří ptáci nemusí přežít – ať už kvůli zranění, nemoci nebo neúspěchu – a nebudou provedeny žádné zásahy na jejich záchranu.
Společnost Mirvac je sponzorem projektu Victorian Peregrine Project a jeho ochranářského výzkumu s cílem zlepšit řízení jednoho z nejvzácnějších ptáků Viktorie.
Sezóna 2021
22. srpna 2021 samička položila první vajíčko.
Sokol stěhovavý
Sokol stěhovavý je kosmopolitně rozšířený sokolovitý pták. Samice je výrazně větší než samec a může dosahovat až velikosti havrana. Má dlouhá špičatá křídla a krátký ocas, který se ke konci zužuje.
Na zbarvení je nejnápadnější charakteristický tmavý „vous“ na bílé tváři. Jeho kořistí jsou převážně ptáci do velikosti kachny.
Rozpětí křídel sokola stěhovavého je 85 – 115 cm, délka těla
35 – 50 cm. Samci váží od 500 g do 750 g, samice jsou výrazně větší a váží 910 až 1500 g. Velikost je variabilní stejně jako zbarvení, podle toho o jaký poddruh se jedná. Severnější druhy jsou větší, jižní druhy jsou drobnější.
Zbarvení sokolů je velmi variabilní. Čím severnější populace,
tím je celkové zbarvení světlejší, naopak v tropech může zbarvení hlavy a zad být až černé.
Severské populace jsou z velké části tažné, z ostatních populací jsou někteří jedinci tažní, někteří přelétaví a stálí. V přírodě hnízdí převážně na skalních stěnách, pokud nemají k dispozici skály, zahnízdí i ve starém hnízdě jiného druhu. Sám hnízdo nestaví, ani neupravuje, na skále mnohdy hnízdí přímo na holém podkladu. Byla zaznamenána i hnízda na zemi. Oblíbil si lidské stavby a často hnízdí ve zříceninách hradů nebo na různých věžích. Přesto na rozdíl od poštolky nehnízdí příliš často ve velkých městech. Na hnízdo se pravidelně vrací nebo hnízdí aspoň poblíž původního hnízda.
Před hnízděním předvádí akrobatické zásnubní lety. Ve střední Evropě snáší samice nejčastěji na konci března či začátku dubna 3–4 vejce. Sedí na nich cca 29–30 dní, samec ji občas střídá. Samice si buď potravu sama uloví, když ji samec vystřídá v sezení, nebo jí samec nosí kořist na hnízdo. Po vylíhnutí se o mláďata na hnízdě stará asi 14 dní jen samice, samec přináší kořist, poté se střídají. Mláďata opouštějí hnízdo po 35–42 dnech, ale rodiče je nadále krmí ještě aspoň dva měsíce. Sokoli pohlavně dospívají ve dvou až třech letech.
Loví téměř výhradně ptáky za letu. Styl lovu není příliš vhodný pro pozemní kořist, proto se k lovu drobných savců uchyluje výjimečně a ptáky na zemi se pokouší donutit vzlétnout. Vrhá se z velké výšky na kořist pod sebou a útočí na ni pařáty. Při střemhlavém útoku s přitaženými křídly dosahuje rychlosti přes 300 km/h.
Online přenos:
Videozáznam:
22. srpna samička položila první vajíčko
Zdroj: Melbourne CBD Falcons, videozáznam Edith P
