Hnízdo jestřábů lesních se nachází v Lotyšsku. Na tomto místě v Rize je známé od roku 2016. Hnízdo je postaveno v olši, která roste na okraji příkopu.
Online přenos z hnízda se vysílá od roku 2020. V roce 2021 začal hnízdo obývat pár kroužkovaných jestřábů samička Hilda / H21 a sameček Harry / H44 Pár jestřábů v letošním roce odchoval čtyři mláďata.
2020
Toto hnízdo jsme začali živě sledovat v sezóně 2020. Hnízdo obýval pár Boka a Louie. Vylíhla se dvě mláďata. Mláďata byla kroužkována kroužky s čísly A97 a A98
2021
Boka a Louie se do hnízda nikdy nevrátili. Obýval ho nový pár, oba kroužkovaní – Hilda/H21 a Haris/H44 vylíhla se tři mláďata. Kroužky čísla H92 a H94 pro dva starší, H95 pro mladší mládě.
2022
H92 pozorován v Ķengaraga dne 7. března 2022 a 20. března 2022
10. března byli v hnízdě pozorováni oba ptáci, Hilda/H21 a Haris/H44.
Vylíhla se čtyři mláďata. Čísla kroužků: První kroužkovaný H97 (pravděpodobně samička) druhý, třetí, čtvrtý H98, H99, H00 (pravděpodobně samci).
Jestřáb lesní
Jestřáb lesní je středně velký druh dravce z čeledi jestřábovitých, který dorůstá velikosti těla kolem 50 centimetrů, přičemž samice je o přibližně 10 centimetrů větší. V rozpětí křídel měří jestřáb lesní kolem jednoho metru. Starší jedinci jsou na světlém podkladu příčně pruhovaní, mladí ptáci jsou na žlutavém podkladě podélně stříkaní. Nohy jestřába lesního jsou žluté, duhovka dospělého oranžová až červená, mladého bledě nažloutlá.
Potravu jestřába lesního tvoří především ptáci a savci, výjimečně jestřáb požírá i plazy, bezobratlé a mršiny, přičemž složení potravy se liší dle ročního období a místní nabídky.
Jestřáb lesní se používá v sokolnictví, dokáže lovit kořist velikosti zajíce a bažanta.
Hnízdí jednotlivě a teritoriálně. Páry jsou stálé a trvale udržují i stejný domovský okrsek o rozloze přibližně 5 km². Obvykle od března, ale někdy i koncem zimy nebo již na podzim předvádí nad hnízdištěm svatební lety, během kterých několikrát mocně udeří křídly a následně kolmo vzletí s roztaženými křídly a ocasem.
Hnízdo je na vysokých stromech, u kmene i v rozsoše silnějších větví, většinou v odlehlejších částech starých porostů, ale někdy i zcela nekryto. V ČR bylo nejčastěji zjištěno na jehličnanech (smrku, jedli, borovici) ve výšce 15–20 m. V revíru obvykle buduje několik hnízd, která nepravidelně střídá. Stavebním materiálem jsou větve, kotlinka je vystlána trávou, stonky nebo kousky kůry. Hnízdo staví oba ptáci. Hnízdí 1× ročně od března do května. Snůška čítá 2–4 (1–5) světle nazelenale modrých nebo světle šedých vajec o rozměrech 57,2 × 45,1 mm a hmotnosti kolem 51 g. Snášena jsou obvykle ve dvoudenních intervalech a sezení začíná nejspíš od snesení prvního vejce. Inkubace trvá 35–40 dnů, sedí převážně samice, které samec 1–2× denně přináší potravu a přitom ji na hnízdě střídá, aby se mohla proletět. Své hnízdo si prudce brání a útočí přitom i na větší druhy dravců. Mláďata jsou prvních 8–10 dnů zahřívána samicí, která jim také trhá potravu přinášenou samcem, později loví oba rodiče. Denně jsou mláďata krmena 3–5×. Hnízdo opouštějí po 36–40 dnech, v 43 dnech dosahují vzletnosti a krmena jsou až do stáří 70 dnů, poté z hnízdního revíru mizí. Pohlavní dospělosti dosahují zpravidla ve 2. roce, ale někdy již v průběhu 1. roku života.
Hnízdní úspěšnost je 73 %, velká část ztrát je způsobena přímým pronásledováním (vybírání hnízd, odstřel). Úmrtnost v prvním roce života je 80 %, ve druhém 50 % a v dalších letech 40 %. Nejvyšší známý věk okroužkovaného ptáka je 19 let.
Online přenos z hnízda:
Videozáznamy:
Nekroužkovaný mladý jestřáb s kořistí na hnízdě
Kroužkovaná samička H21 Hilda na hnízdě
Zdroj: Vistu vanagi Rīgā. videozáznamy Vērotāja
