Zažila jsem opravdu netradiční víkend. 

V pátek ráno jsem děti i s tatínkem odvezla na vlak, 
kterým vyrazili vstříc čundru v okolí Malé Skály
a osiřela jsem …

Výletníky čekala celkem dlouhá jízda vlakem 
(která se díky vlakovým výlukám změnila i na několik jízd autobusem), 
pěší tůry po lesích, koupání v řece, 
posezení u táboráku za doprovodu tatínkova ukulele, 
nocování pod širákem a spousta čundráckých zážitků, 
na které budou myslím dlouho vzpomínat…



A mě čekal víkend na vlně samoty… 

Řeknu Vám, chvilku jsem si musela na to ticho 
a ničím nenarušovaný pořádek zvykat… 
Děti nikam na prázdniny k prarodičům nejezdí, 
takže to bylo opravdu POPRVÉ, 
co jsem byla téměř 3 dny doma bez nich…

Dlouho dopředu jsem přemýšlela, 
jak tento čas jen pro sebe využiji. 
Nejprve jsem byla přesvědčena, že budu jen lenošit, 
maximálně že si od povalování u TV či PC odskočím ke stroji 
něco pro radost spíchnout… 
To bych ale asi nebyla já. 
Ve finále bych měla z toho všeho flákání se jen výčitky.
Takže jsem sice odpočívala, ale aktivně.

Už dlouho plánuji přetřít kuchyň.
Kdysi jsem přetírala z přírodní na bílou (KLIK), 
ale bohužel jsem použila do kuchyně nevhodnou barvu. 
Přeci jen křídová barva, která se z povrchu při silnějším čištění odírá, 
není do kuchyně, kde občas zavládne mastnota a špína, 
to pravé ořechové.
Ale takové věci prostě občas ukáže až čas a praxe…

Tak jsem sáhla po mém osvědčeném Eternalu a dala se do práce… 
U bílé jsem zůstala, protože se mi stále neokoukala 
a myslím, že ani jen tak neokouká.

Tady ukázka rozdílu, starý nátěr byl do krémova a dost oprýskaný:


Celkem mě překvapilo, že jsem celou kuchyň, která není zrovna malá, 
zvládla za jeden den, ono jen odšroubovat a zase přišroubovat všechny ty úchytky 
a pak uklidit ten nepořádek, který vznikl na podlaze 
(ano teď už také vím, že příště si podlahu pokryji nějakým papírem…) 


No byla to fuška, ale mám z krku jedno velké břemeno, 
které mě už delší dobu tížilo. 

Malovat právě ve chvíli, kdy nikdo nebyl doma, byl skvělý nápad. 
Nemusela jsem odbíhat k dětem, nebo vařit, 
nikdo kolem mě nepoletoval a nevylíval mi barvu 
a nesnažil se mi pomáhat… 
Ráno v 9 jsem prostě čapla štětec, jela jak fretka 
a večer v 10 bylo dílo dokonáno… 
Mám čisto, které snad půjde snáze udržovat…

Také jsem po večerech konečně zvládla upravit fotky jednoho bříška, 
které se už každým dnem promění na miminko, 
a na které rodiče už netrpělivě čekaly…


I levandulový sirup, který byl dlouho v plánu jsem zmákla. 
Zatím bych ho tedy nazývala spíše levandulovým experimentem, 
jelikož jsem spojila asi 5 internetových receptů 
a ani levandule, z které jsem ho připravovala, 
už nebyla v úplně vrcholné formě, takže uvidíme… 

Momentálně je ve fázi zrání, pokud se povede, podělím se o recept 🙂



No a bábovka na přivítanou 
pro mé tři dobrodruhy také nemohla chybět…


Byl to fajn víkend… Byl jiný… 

Chvílemi bylo toho klidu moc a chvílemi přesně tak akorát… 
Jsem ráda, že čundráci šťastně a bez úhon doputovali zase domů,
 ale pomaloučku, polehoučku už se začínám těšit, 
až za rok zase vyrazí na toulky :-)))


Vaše Lady Tattooch