Nebudu lhát, jsem prostě trubka...
....trubka, co chce v každém a ve všem vidět to lepší,
to laskavější a více milující.
Naivka, co chce vidět svět narůžovo.
Připadá mi, že je to tak snadné.
Chovej se slušně, nad nikým se nepovyšuj,
před nikým se neponižuj
a chovej se k ostatním tak,
jak chceš, aby se oni chovali k tobě.
Buď pokorný a milující.
Obdivuj a pochval každičkou hezkou věc a milého člověka,
s pokorou vnímej tu nádheru všude kolem a buď neskonale vděčný za ty dary.
Lidi, je to tak snadné!
Tak málo stačí!
A tak asi proto mě teď doma obklopuje růžová barva.
Jemně, tichounce, něžně.
Dodává klid, víru a lásku.
Hotovo, basta fidli.
Kdo židli má, bydlí.
Mějte se nádherně a nasaďte si ty růžové brýle se mnou,
přeci mě v to nenecháte....
Klárka
