… pokojových květin 🙂
Po čase. Od posledního rozšiřování (a taky posledního „STOP“ stavu, který vyhlásil u nás doma můj muž) někdy kolem stěhování z bytu do našeho domečku pod Beskydami, už uplynulo dobrých osm let. Ale já vždycky vyrůstala „v džungli“. Je to taková naše rodinná úchylka.
Rozhodla jsem se tak naší stávající domácí flóru rozšířit o nové kytičky. Hlavně ty, které znám od svých babiček. Některé už doma vypěstované ze stonkových řízků z babiččiných kytek mám, ale po pár kouscích ještě pokukuji 🙂
Už si nevzpomínám, u koho to bylo, ale u jedné blogerky jsem nedávno objevila zmínku o nové knize našich českých autorek „Pokojovky a jak se o ně starat“ (autorky: Aneta Vachová, Rozi Zacharov, Zuz Gašparovičová). Holky mají i svůj obchůdek a jsou mi tak nějak lidsky blízké, rozhodla jsem se je tedy koupí podpořit a tuhle krásnou knížku si pro sebe pořídit.
Nenajdete v ní stovky roztodivných pokojovek. Soustředí se hlavně na ty, které známe dobře od svých babiček a které zvládnou a přežijí péči i méně poctivých pěstitelů .-) Květin mám doma mnoho, ale popravdě – největší péči mají během zimy, kdy zahrada spí 🙂 Jakmile se probudí, kytičky pak se mnou musí hodně vydržet. Sama se někdy divím, že jsou v celkem obstojné formě na to, jak proměnlivá je kvalita mé péče o ně 🙂
Ale zpátky ke knížce. Zalíbení v ní tak najdou především ti, kteří by moc rádi pěstovali doma zeleň, ale jsou teprve na začátku nebo jim to zkrátka doposud moc nešlo a bojí se dalších květinových neúspěchů. S holkami zkrátka získáte chuť znovu to zkusit, předejdete zbytečným chybám a třeba časem dostanete chuť i na něco o trochu náročnějšího .-) Zajímavá je kapitola, ve které se holky věnují tzv. čistícím pokojovkám.
Patří mezi ně i některé pokojovky, nad kterými jsem kdysi ohrnovala nos (např. tchýnin jazyk). Holky mě ale svou knihou tak navnadily, že jsem po nich prostě začala toužit 🙂 Dnes mám ale docela problém je znovu sehnat.
První krok už jsem udělala. I když se běžně hobbymarketům spíše vyhýbám a upřednostňuji místo toho menší železářství, prodejny barev a laků, květinářství ap., vyrazila jsem začátkem prosince do OBI, protože jsme nechtěli nechat projít dárkový poukaz, který muž už před delší dobou dostal.
Zabrousila jsem tak přirozeně i do oddělení květin a ulovila pár „miminek“, ze kterých hodlám vychovat důstojné pokojové kytičky a zachránila i 2 větší pokojové květiny z výprodeje. Téměř všechny jsou ale mimo můj hlavní momentální zájem.
Musím asi začít „lovit“ ve správných vodách, pokud chci začít pěstovat i „babičkovské“ kytičky – takže znovu u babiček, tetiček, v domácnosti svých rodičů a nebo třeba i u vás, pokud mi to dovolíte 🙂
Od mamky jsem dostala už krásně zakořeněnou difenbachii (tu teprve vysadím), poohlížím se ještě pro filodendronu srdcolistém (Philodendron scandens, filodendron s většími protáhlejšími listy už mám – Philodendron erubens), tchýnině jazyku (Sansevieria trifasciata), fíkusu lyrovitém (Ficus lyrata) a úplně jsem se zamilovala do piley (Pilea peperomioides). Líbí se mi i zelenec (Chlorophytum), doma mám jen exemplář se zelenými listy, od mamky se mi podařilo sehnat mu kamaráda s panašovaným listem (se světlým podélným proužkem)…
Ráda mám i různé druhy voděnek (Tradescantia) – doma mám fialovou, nově přibyla fialová se stříbrným proužkem a od mamky řízky zelené s bílým proužkem… A úplně bych zapomněla na voskovku, kterou jsem vždycky obdivovala u své prababičky 🙂 No je toho moc a už teď mám plná okna květin. Bude to chtít nějakou reorganizaci .-)
A co vy a pokojové květiny? Pěstujete? Které druhy máte nejraději nebo na které druhy nedáte dopustit?
Krásný den
A.
