Když jsem přemýšlela, o čem by mohl být další článek, napadlo mě téma, které se nás holek na sociálních sítích celkem dost často dotýká. Pokud víte, jak tyhle sítě fungují a teď myslím obzvlášť Instagram, asi tušíte, že se zde objevují jen ty nejzajímavější momenty něčích životů. Ale i přesto, že je nám tenhle fakt známý, máme tendenci se s někým neustále srovnávat, soutěžit, dohánět. I přesto zažíváme pocity, kdy něco někomu závidíme a chceme se někomu přiblížit a podobat. I já přiznávám, že se mě to občas týká. A to i přesto, že si moc dobře uvědomuju, jak tenhle dokonalý svět ve skutečnosti funguje. A tak si v sobě musím pořád opakovat, že za těmi dokonalými figurami je spousta dřiny v posilovně a odříkání v jídle. Že za dokonalou pletí se dost často skrývá Photoshop a za těmi krásnými hotely jen práce a málo času na vychutnávání té samotné atmosféry. Musím se naučit vnímat věci z více pohledů. Každá mince mám min. dvě strany. My vidíme jen tu hezkou, povedenou a dokonalou. Ale už netušíme, jak vypadá ta druhá. A na tohle je potřeba při každém pocitu méněcennosti a pochybách o nás samotných myslet. Možná někomu genetika nadělila vše co mohla, ale na druhou stranu se ten dotyčný stává ve většině případů jen objektem krásy, jen jakousi schránkou. Povaha a vnitřní krása člověka jde v tomhle případě stranou. A upřímně, vás by snad bavilo být jen hezkou ozdobou, kde se na vás všichni koukají jen skrz to, jak vypadáte, ale už ne na to to, kým skutečně jste a jaké máte názory? Já bych určitě neměnila. Pochopila jsem, že mít 50 kg váhy je pro mě dost nereálné a musela bych se v životě natolik omezovat a hlídat, že by mi to ve výsledku nepřineslo žádné štěstí.
A štěstí je v tomhle celém článku vlastně ta nejpodstatnější věc. Všechny ty pochybnosti vznikají z absence pocitu nebo vědomí štěstí. Když bychom se totiž zaměřili více na sebe, na své vlastní životy a nesrovnávali se s ostatními, možná bychom si ušetřili dost negativních pocitů. To že se někomu vyrovnáme, nás šťastnými skutečně neudělá. Každý jsme jiný, každý jsme individuální a máme ty hodnoty trochu jinak poskládané. Proto bychom se neměli snažit se někomu vyrovnat, dosáhnout na někoho nebo s někým soupeřit. Nemá to smysl. Naše štěstí je jen to, co mi sami uznáme za vhodné.
Když se zaměříme na to, co nám ho přináší, kdy tenhle pocit zažíváme, můžeme s tím dál pracovat. Můžeme ty situace vyhledávat, jít jim naproti, stanovovat si naše životní cíle, které nám přináší radost. Někdy se ale stačí jen zastavit a vnímat i ty každodenní radosti. Možná to, že nám ostatní na IG ukazují tu vizuální podobu štěstí, tomu přikládají větší důraz. Tak zkuste sami pro sebe zavést něco podobného. Klidně po celý den dokumentujte jen pro sebe samotné všechny malé i velké radosti a večer si to doma v klidu hezky zrekapitulujte. Stačí si to třeba jen i zapsat. Sami pak uvidíte, že štěstí spočívá i v maličkostech a není to jen o drahém oblečení, kabelkách, hotelech a luxusních dovolených nebo večeřích. I kdyby vás jako první při vyslovení štěstí napadly jen ty materiální věci, čím více půjdete do hloubky, tím více zjistíte, že je vlastně o těch nehmotných hodnotách. Někdo jen hledá obdiv u druhých, ale třeba jen proto, že mu chybí něčí blízkost. Někdo šíleně hubne, protože se chce zalíbit ostatním, ale přitom by stačilo vyselektovat přátele, kteří vás vnímají takovými, jací jste skutečně uvnitř.
Co si z tohohle odnést..? Že není všechno zlato co se třpytí a za vším je potřeba hledat i tu druhou stránku, která není na první pohled vidět. Že nikdo není dokonalý a i ti na první pohled perfektní a spokojení lidé, kteří mají všechno, mají svá vnitřní trápení, o kterých mi nemáme ani tušení. A také to, že když se někým porovnáváme a budeme se ostatním snažit sahat na paty, nás šťastnými neudělá. Obklopujme se těmi, kteří nám do života přináší štěstí a snažme se ze sebe dávat nezištně to samé.
Já jsem třeba šťastná, že mám svou vlastní svobodu, že můžu rozhodovat o svém čase, že jsem se naučila mít se ráda, že mám vedle sebe člověka, který mě má rád se všemi mými nedokonalostmi, že se obklopuji lidmi, kteří nemají potřebu si na něco hrát, že jsem zdravá a žiju v ve svobodné zemi. Těch věcí by se našlo spousta. Jen fajn si je občas zopakovat a pak možná přijde ten moment, kdy vám ty pocity méněcenosti, pochybností nebo závisti přijdou tak malicherné a nesmyslné, že je začnete ingnorovat…
Mango floral dress, Mango woven bag, HM hat, Forever 21 sandals