Nemůžu se s vámi nepodělit o své dnešní odmítnutí, to by vážně bylo až moc sobecké.
Myslela jsem si, že po dvou letech už tak nějak italštinu zvládám a že prostě většině rozumím. Zvládám konverzaci přes telefon v práci, pomalu ale jistě si zvykám na ty všechny dialekty, které s pravou italštinou od Danteho nemají nic společného, prostě jsem si myslela, že tuhle část mého procesu stávání se Italkou už mám za sebou. Ale nemám, jak se dnes ukázalo.
