Dnes si trochu odskočím od toho vánočního tématu:-). Konečně jsem usedla k sepsání mých dojmů ze stáže v Lotyšsku, respektive v Rize, kam jsem jela se studenty. Oni tam byli na dva týdny, já jen na jeden. Šlo o projekt v programu ERASMUS+ a musím uznat, že jsme se shodli, že je to bezva věc, která tyto pobyty v cizině studentům umožňuje. Ne nadarmo dříve chodívali lidi do světa na zkušenou. I 14 dní člověka velmi obohatí.
Já tam fungovala spíš něco jako dozor a doprovod. Jeli jsme s dospělými studenty, což má mnohé výhody. Nemusíte neustále počítat počty přítomných osob, naopak je vypustíte uprostřed města a oni se sami o sebe postarají. Měli jsme štěstí na skvělou skupinu studentů, kteří ale museli projít jistým výběrovým sítem, aby své místo ve skupině obhájili.
Cílem bylo navštěvovat zdravotnická zařízení, kde se studenti jednak vzdělávali, ale také se seznamovali se zdravotnictvím v Lotyšsku. Rozdíly nejsou propastné, ale jsou. U nás se klade větší důraz např. na to, kdo a v jakém oblečení do pokojů vstupuje. Zatím co naši studenti nosí kompletní oblek halenu, kalhoty i boty, tam nosí pouze haleny. Z pokojů se vcházelo přímo do komunikační chodby, ale u nás jsou oddělení, která jsou od hlavních chodeb oddělená. Místnosti, kde skladují léky, třeba i morfium, byly běžně otevřené zatímco u nás se pečlivě zamykají, členění oddělení bylo také jiné atd. Na druhou stranu jsme navštívili velmi dobře vybavené rehabilitační centrum, i ve škole byli studenti nadšeni, jak byla vybavena a celkově řešena.
A teď už k samotné Rize. Riga je na seznamu UNESCO a to zejména kvůli četnému množství secesních budov. Je jich tam mraky a jsou nádherné, krásně opravené. Podobně jako celé město. Pozor ale, mluvíme o centru. Pojedete-li dál, spatříte už veliký rozdíl mezi okrajovými částmi velkého lotyšského města a města v ČR. Tam jsme určitě napřed. Lotyši jako takoví nám přišli trochu chladní. To, že se vám neomluví, když do vás vrazí, nebylo výjimkou. Možná to je nedostatkem sluníčka:-). Naopak jako pozitivum vidím fakt, že na rozdíl od nás jsou Lotyši národem štíhlých lidí.
Během týdne jsme stihli sport – bruslení, curling, kulturu – operu, muzea, tradiční akci na uctění památky padlých vojáků s loučemi, procházky, výlet k moři i návštěvu kaváren nebo hospody. Ochutnali jsme jejich i gruzínskou kuchyni. Program byl pestrý, ale náročný, jak už to u stáží bývá. Celkový dojem byl za mě pozitivní, navzdory zpáteční cestě autobusem, která trvala dlouhých 22 hodin a když nespíte, je to pocitově ještě o něco delší:-), oproti letu tam, kdy jsem na místě byla za 90 minut. Klidně bych se sem ještě vrátila.
A ta malá okýnka na budově vpravo byla tak malá kvůli daním z velikosti oken:-).
Fotky jsem hodně třídila, jsou jen mobilové, ale věřte, že Riga za návštěvu stojí.
Mohla bych napsat ještě mno dalších informací, ale už tak je text dlouhý a vím, že právě na mém blogu články o cestování nejsou populární jako třeba nové vázičky:-), přesto jsem si sem své částečné dojmy uložila.
Hezké dny.
