Už tomu neříkej půda. Už tomu říkej podkroví.

Pokračujeme v krasojízdě. Po hrubém vyčištění, kdy jsme vynosili 2-3 tuny mňamózního mixu bahna a slámy, světlo světa spatřila původní dřevěná podlaha. Ta byla jen do půlky podkroví, protože díky různým přístavbám je podlaha od půlky v jiné výšce, někde betonová, jinde zbyly už jen položená prkna halabala. Ve zvláštní radosti jsem zkusila dřevěnou podlahu rejžákem zbavit nánosů letitého prachu. Jenže to bych dřív vyčerpala vodu ze studny, než bych ji jako fakt vyčistila. Jenda jen kroutil hlavou, vždyť i ty prkna půjdou pryč, víš? Ale já tam chodila s hrnkem kávy a snila o hotových pokojích.




A jak Jenda řekl, tak taky udělal. Po vyčištění půdy začala oknem lítat prkna. Ale to bychom nebyli my, abysme pro ně nenašli další skvělé využití.

Z těch krásných starých prken máme druhou terasu u domu a poličky doma.

Takže jsem měla po p.. půdě a sedáncích s kávou. Když se odstranila původní podlaha začalo se opět s vyklízením. Mezi trámy ležela hojná vrstva zrní, skořápek a sem tam kostra ptáka. Mezitím si Jenda odskočil zrealizovat terasu. Prkna obrousil, já natřela a položila se terasa. Pak hurá nahoru dozdít obvodové stěny a štíty, odstranit hambalky, zateplit, vyříznout díru pro štítové okno, vsadit okno, zvětšit díru na druhé okno, vsadit druhé okno a řešit kostlivce, které má každá rekonstrukce. Třeba v podobě části zdi, která byla jen z prken. What?

Kuk na strejdu!

Lehce se o tom píše, když je tomu nějaký čas. V rekonstrukci svépomocí je i stálá přítomnost prachu ze stavby, rozhodnutí, které leží jen na vašich bedrech a překážky v podobě kostlivců jsou věci, na které vás nikdo nepřipraví. Hodně videí a článků dávají tušit, že to půjde poměrně snadno. Retrospektivní fotky před a po jako když luskne taky úplně nezobrazí všechny věci okolo, které jsou skryty všem, kdo se do toho sám nepustil. Je to dřina. A táhne se to dlouho. To je rekonstrukce svépomocí. To vůbec nepíšu o tom, že jsem si dva roky pořádně neužila práce na zahradě, že v záhonu dva roky nic moc nerostlo, protože se stal součástí stavby a v suti se daří maximálně plevelu. Ale neměla bych. Jestli nám to nespadne na hlavu, můžeme se fakt poklepat po ramenou, že jsme machři. Že je Jenda machr, protože to zvládá převážně sám. Někdy mám dojem, že z koše na prádlo vytáhnu jeho kápi s velkým J. Možná, že ji dá na vyprání až bude hotovo. Howgh.

Tak si dáme taky jednu skokovou před a po, jo? 

 ☆☆☆ LUSK a je to ☆☆☆

Už tomu neříkej půda. Už tomu říkej podkroví.

Pokračujeme v krasojízdě. Po hrubém vyčištění, kdy jsme vynosili 2-3 tuny mňamózního mixu bahna a slámy, světlo světa spatřila původní dřevěná podlaha. Ta byla jen do půlky podkroví, protože díky různým přístavbám je podlaha od půlky v jiné výšce, někde betonová, jinde zbyly už jen položená prkna halabala. Ve zvláštní radosti jsem zkusila dřevěnou podlahu rejžákem zbavit nánosů letitého prachu. Jenže to bych dřív vyčerpala vodu ze studny, než bych ji jako fakt vyčistila. Jenda jen kroutil hlavou, vždyť i ty prkna půjdou pryč, víš? Ale já tam chodila s hrnkem kávy a snila o hotových pokojích.




A jak Jenda řekl, tak taky udělal. Po vyčištění půdy začala oknem lítat prkna. Ale to bychom nebyli my, abysme pro ně nenašli další skvělé využití.

Z těch krásných starých prken máme druhou terasu u domu a poličky doma.

Takže jsem měla po p.. půdě a sedáncích s kávou. Když se odstranila původní podlaha začalo se opět s vyklízením. Mezi trámy ležela hojná vrstva zrní, skořápek a sem tam kostra ptáka. Mezitím si Jenda odskočil zrealizovat terasu. Prkna obrousil, já natřela a položila se terasa. Pak hurá nahoru dozdít obvodové stěny a štíty, odstranit hambalky, zateplit, vyříznout díru pro štítové okno, vsadit okno, zvětšit díru na druhé okno, vsadit druhé okno a řešit kostlivce, které má každá rekonstrukce. Třeba v podobě části zdi, která byla jen z prken. What?

Kuk na strejdu!

Lehce se o tom píše, když je tomu nějaký čas. V rekonstrukci svépomocí je i stálá přítomnost prachu ze stavby, rozhodnutí, které leží jen na vašich bedrech a překážky v podobě kostlivců jsou věci, na které vás nikdo nepřipraví. Hodně videí a článků dávají tušit, že to půjde poměrně snadno. Retrospektivní fotky před a po jako když luskne taky úplně nezobrazí všechny věci okolo, které jsou skryty všem, kdo se do toho sám nepustil. Je to dřina. A táhne se to dlouho. To je rekonstrukce svépomocí. To vůbec nepíšu o tom, že jsem si dva roky pořádně neužila práce na zahradě, že v záhonu dva roky nic moc nerostlo, protože se stal součástí stavby a v suti se daří maximálně plevelu. Ale neměla bych. Jestli nám to nespadne na hlavu, můžeme se fakt poklepat po ramenou, že jsme machři. Že je Jenda machr, protože to zvládá převážně sám. Někdy mám dojem, že z koše na prádlo vytáhnu jeho kápi s velkým J. Možná, že ji dá na vyprání až bude hotovo. Howgh.

Tak si dáme taky jednu skokovou před a po, jo? 

 ☆☆☆ LUSK a je to ☆☆☆