Byla jsem v sobotu a neděli sama doma a plán byl dělat jen to, co se mi bude zrovna nejvíce chtít.
Trochu jsem si myslela, že polovinu víkendu prospím (a druhou prošiju), nakonec se mi ale překvapivě vůbec spát nechtělo. A udělala jsem toho dost, možná i více než s jakýmkoli seznamem..
– prošla jsem si (v klidu a bez nedočkavých dětí) místní secondhandy
– poňuchňala si v zahradnictví
– dvě hodiny bezcílně (a bez výčitek) procházela internet a hledala Terezce dárek k narozeninám
– strávila celé jedno odpoledne na zahradě, dělala, co mě napadlo a ojedla u toto půl keře neguše (kříženec černého rybízu a angreštu)
– zasadila nové kytky do truhlíků a trochu si pošoupala nábytkem v obýváku – nic definitivního ani vlastně žádná změna, jen jsem si potřebovala vyzkoušet pár věcí. Muž šoupání nesnáší, takže teď.
– zmenšila zásoby jahodových knedlíků v mražáku – mňam – vařit se mi totiž nechtělo
– nechtěla se mi dělat ani třešňová nutela ze zbytku třešní v lednici, takže jsem pro jistotu snědla dvě čokolády, které jsem na ni měla koupené. Naposezení.
A konečně – po půl roce plánování – jsem si ušila dvoje pyžamové kraťasy a jedny pyžamové kalhoty. Vlastně troje kraťasy, jen u těch prvních jsem trochu podhodnotila svou velikost. Ach, ty čokolády..
Šila jsem podle návodu na prošiluky.cz (pro kraťasy jsem ustřihla střih na kalhoty). Naštěstí se další zádrhele než ten s menší velikostí nekonaly a vyloženě radost mi udělaly barevné mašle. Bez nich by to kraťasům zdaleka tak neslušelo. Jo, a guma do pasu musí mít tři centimetry, s tenčí to taky není ono.
Více takových víkendů by to chtělo. Říká se jedna hodina denně, jeden den v měsíci a jeden týden v roce? Jen pro sebe. Asi bych to měla začít dodržovat..
