... nicméně nápad to byl skvělý. Procházka nenáročná a krátká, prostě tak akorát na Nový rok - celkem dvě hodiny i s cestou autem ...
... pro porovnání foto z roku 1962, stažené z netu ...
... teď už hezky zarostlé břízami ...
... místo je to úchvatné a nejen tím, že je vidět na celé město. I atmosféru má skvělou, lehce čarovnou ...
... Vítkovice, dnes Dolní oblast Vítkovice ↓↓↓ ...
... halda z druhé strany než jsme šli. Na ní, jak jsem později četla je i naučná stezka ...
... Nová Huť ↓↓↓ ...
... Nová Huť neboli "enháčko" z blízka, jak se téhle továrně říká ať už ji vlastní kdokoli ...
... opět dolní oblast Vítkovice ...
... zase Vítkovice ...
... při zpáteční cestě jsme si všimli tohoto stromu. Lezec Bertík nezklamal, musel na něj ...
... po návratu domů jsem hledala o haldě více informací, protože jsme se s manželem nemohli shodnout, jak vlastně vznikla. On tvrdil, že navážením strusky z Vítkovic, já zase, že navážením něčeho z dolů ...
... na Kudy z nudy o ní píši toto:
Nejvyšší vrchol Ostravy leží ve výšce 315 metrů nad mořem. Původně halda dosahovala výšky 327 metrů, ale prohořením se snížila. Halda měla být zlikvidována, dnes je však památkově chráněna a poskytuje fonomenální výhledy na město.
Jediná halda kuželového typu na Ostravsku ční nad samým centrem moravskoslezské metropole. Její červený vrchol tvoří miliony tun prohořelé hlušiny. Halda vznikla navážením hlušin z ostravského dolu Trojice. Počátky jejího založení pravděpodobně sahají do doby před rokem 1920. V šedesátých letech došlo ke vznícení nitra haldy, a ta hoří dodnes. Teploty uvnitř kopce dosahují až 1500°C a díky tomu se uvnitř kopce tvoří nové vzácné nerosty - porcelanity a jaspisy.
Vlivem přirozeného slehávání hlušin již Ema poklesla asi o 8 m od své výšky při ukončení navážky. Boční svahy kopce jsou porostlé náletovými dřevinami. Díky vysokým teplotám uvnitř Emy není na jejím vrcholu nikdy sníh. Na severní straně je hustý les, jižní strana (která stále prohořívá) je zatím holá a je porostlá teplomilnou stepní florou. Viditelný kouř, který jakoby vyvěral z hory, dělá Emu magickou. Bělostné obláčky plynů obsahující zejména oxid siřičitý. Fenomenální výhledy na celou Ostravu dělájí z Emy velmi atraktivní místo pro mnoho Ostravanů i návštěvníků města.
Díky teplu, které z hory vyvěrá, na haldě roste teplomilná flóra. Vyskytuje se zde také stepní fauna. Na severní straně je hustý les, jižní strana (která stále prohořívá) je zatím holá a panuje na ní subtropické klima, kde se ani v zimních měsících nevyskytuje sníh, ale roste zde celoročně tráva.
Díky teplu, které z hory vyvěrá, na haldě roste teplomilná flóra. Vyskytuje se zde také stepní fauna. Na severní straně je hustý les, jižní strana (která stále prohořívá) je zatím holá a panuje na ní subtropické klima, kde se ani v zimních měsících nevyskytuje sníh, ale roste zde celoročně tráva.
Na vrchol vede nová turistická stezka, která mapuje především hornické dějiny města. Začíná u tramvajové zastávky na Černé louce za divadlem, ale připojit se na ní lze v cestu města například i na Sýkorově mostu přes řeku Ostravici. Dále vede přes Hradní lávku kolem Slezskoostravského hradu a následně prudce stoupá ulicemi Slezské Ostravy. Když ulice na Burni zahne na štěrkovou silnici ulice Vlčkovy, je už cíl na dosah. Stezku, kterou vybudoval Klub českých turistů, lemuje celkem 12 informačních panelů s popisem historických, přírodních i technických zajímavostí v okolí.
... možná by jsme tohle místo mohli navštěvovat na Nový rok každoročně. "Výšlap" tam se na Nový rok pořádá i hromadně. To mě sice neláká, ale mít takovou tradici sami pro sebe klidně ...
... všem přeji krásnou sobotu ...
Danka
