Bála jsem se, že neprodám nic. Ale zároveň jsem se bála, že prodám všechno. Že toho přeci jen na dva prodejní dny nemám našito dost.
Nenaplnilo se ani jedno, prodala jsem tak akorát, aby se mi poplatek za trhy a náklady na cestu vyplatily. A ještě toho dost zbylo na e-shop, kam teď všechno budu postupně hrnout.
Takže spokojenost. Velká.
Neřekla bych asi, že nadšení, to mi pár drobností kazilo. Ale spokojenost, to jo.
Nejvíce mě asi deptala má (ne)znalost angličtiny – velká většina nakupujících byli cizinci. A jestli má angličtina nikdy nebyla kdovíjaká, tak po letech nepoužívání je opravdu tragická.
Místy jsem si taky připadala spíše jako na tržnici v Maroku než na handmade trhu uprostřed Prahy – hodně nakupujících se se mnou snažilo smlouvat o ceně a já jim pořád dokola vysvětlovala, že jde o mýma vlastníma rukama ušité věci a že cenu už více dolů stlačit nemůžu. Lidé dost často vůbec netušili, že jde o rukodělné věci a úplně nejvíc překvapeni byli, že jsem je opravdu šila já. V sobotu jsem ještě cítila trochu trapně, když jsem se tím někomu začala vychloubat, v neděli už jsem se vychloubala zcela běžně. Přístup turistů se tím většinou dost změnil a já si konečně přestala připadat jako překupník suvenýrů.
Občas jsem ale měla pocit, že ani přes mé vysvětlování to lidé nechápou, a tak se mi některé kabelky některým zákazníkům vůbec nechtělo prodat. (To se mi stalo prvně). Bojím se, že skončí někde na dně skříně jako cetka z cest..
Celkově jsem ale posbírala tolik zkušeností, rad, tipů a postřehů jak od ostatních prodávajících nebo i jako sebereflexi, že by to vydalo na román. Zkušenost úžasná.
Moc poděkovat chci všem, kteří mě dorazili podpořit, hodně si toho vážím. Konečně jsem naživo poznala i moc milou Šárku Wilburrinu, které jsem měla sto chutí dát na krk ceduli „velkou část těchto úžasných látek jsem navrhla já“..
V sobotu večer jsme se stihli ještě projít i po Praze. A nebyl by to můj muž, kdybychom během dvou hodin neobešli většinu památek.
Nedělní večerní mše neskutečně charismatického Tomáše Halíka před odjezdem byla skvělou tečkou za nabitým víkendem.
Tak příště zas 🙂
P.S. Omlouvám se za kvalitu fotek, holky mi zamatlaly objektiv a nedařilo se mi ho vyčistit..
